Když se řekne krysa, asi všichni si představí tvora menšího než kočka. Jenže krysy a jim příbuzní tvorové byli v minulosti výrazně větší. Největším hlodavcem současnosti je jihoamerická kapybara, která je velká asi jako lovecký pes.
Podle studie britských biologů by ale v budoucnosti mohli být stejně velcí i potkani s krysami!
Vědci z univerzity v Leicesteru vycházejí z toho, že právě hlodavci, v čele s krysami a potkany, jsou ideálně uzpůsobeni tomu, aby přežili současné změny planety.
Velké vymírání druhů, které nyní zaznamenáváme, totiž v budoucnu otevře prostor jiným druhům zvířat. A právě hlodavci by toho měli být schopni využít beze zbytku.
Čtyři potkani na člověka
Adaptabilita těchto tvorů je totiž neuvěřitelná – dokážou se přizpůsobit téměř jakýmkoli podmínkám. Tak například, i když potkani v městských kanalizacích původně nežili, dnes tam tvoří drtivou většinu „obyvatel“.
Podle posledních kvalifikovaných odhadů žijí kupříkladu jenom v Praze asi 4 000 000 potkanů (to znamená, že na každého Pražana připadají čtyři)!
Hlodavci velikosti bizona
Pakliže tedy potkani budou mít v budoucnu dost prostoru a potravy, není důvod, aby se jejich těla nezvětšovala a po několika tisícovkách let nedohnala třeba velikost kapybary.
Ta je, jak již bylo uvedeno výše, v současnosti největším žijícím hlodavcem (dospělý jedinec váží okolo 80 kilogramů). Máme totiž důkazy, že podobná situace na Zemi už jednou nastala.
Tunový kolos
V pravěku po naší planetě chodili hlodavci Josephoartigasia monesi, kteří dosahovali velikosti bizona (jejich výška činila v kohoutku asi půl druhého metru a délka až 3 metry). Odhaduje se, že vážili okolo jedné tuny.
Jejich řezáky měřily kolem 30 centimetrů a sloužily nejen k vytahování rostlin z vody, ale pravděpodobně také k obraně před šelmami a k vzájemným soubojům v období páření.
Tento rod hlodavců žil před 4–2 miliony let v Jižní Americe, tedy paradoxně právě tam, kde dnes mají svůj domov i už zmíněné kapybary.
10 minut pod vodou
Kapybary dosahují výšky 55 centimetrů a vyhledávají především břehy řek s bohatým travnatým porostem. Jejich mohutné tělo se na souši rychle přehřívá, takže jsou maximálně adaptované na vodní prostředí.
Kapybara je výborný plavec i potápěč, pod vodou vydrží až 10 minut! Nozdry má umístěné vysoko na hlavě, a to tak, aby mohla dýchat, a přitom nemusela vysunovat žádnou jinou část hlavy nad hladinu.
Obří krysa objevena!
Jak už bylo řečeno, hlodavci mají neuvěřitelnou schopnost přizpůsobit se prostředí, ve kterém mají přežít. A zdá se, že se zvětšováním už začali. Nedávno se totiž vědcům na Šalamounových ostrovech v Tichém oceánu podařilo objevit nový druh velké krysy.
Dostala název Uromys vika. Je téměř půl metru dlouhá a váží až kilo. Žije v korunách stromů a podle domorodců se mimo jiné živí kokosovými ořechy.
Nezbývá než doufat, že zůstane u této potravy a že se ze zvětšujících se hlodavců postupně nestanou masožravé bestie.