Několik amerických vrtulníků se snese na zem a z jejich útrob vyskáče stovka vojáků roty Charlie. Jejich rozkazy zní jasně. Zabít vše, co bude chodit, utíkat nebo se ukrýt.
Jen pár minut nato se ve vietnamské vesnici My Lai rozpoutá krvavé peklo.
Spojené státy v druhé polovině 60. let zabřednou do bojů ve vietnamské džungli natolik, že už není cesty zpět.
Po celém jižním území dohasínají konflikty, rozpoutané za masivní komunistické ofenzivy Tet a jejichž průběh je plný špatných rozhodnutí a morálních selhání.
Oddíly Vietkongu postupně přejdou od otevřeného boje k partyzánské taktice pastí a náhlých přepadů, na což Američané, frustrovaní ztrátami ve vlastních řadách, musí reagovat.
Nepřátelským hnízdem, plným komunistických fanatiků a zarytých přívrženců Vietkongu, má být i vesnice My Lai. A protože cílem amerických jednotek je ohniska odporu zničit, vtrhnou vojska v březnu 1968 i tam.
To, že v osadě se kromě čtyř partyzánů nacházejí i stovky nevinných civilistů, ovšem nikoho nezajímá…
Spálit domy, zabít dobytek!
Akce začne absolutně bez varování a náhle, proto mnozí obyvatelé hned nepostřehnou, co se děje. Až když jeden z příslušníků 1. čety probodne bajonetem starého muže pracujícího na poli, propukne ve vesnici panika.
Vojáci hned poté spustí divokou palbu a začnou házet granáty na vše, co se v okolí pohne.
„Muži nás zahnali do příkopu… Pak najednou začali střílet,“ vzpomíná později Pham Thi Thua, která přežije jako jedna ze čtyř jenom proto, že je na samém dně příkopu a zůstane skryta pod hromadou mrtvých těl.
Dvouhodinové běsnění
Američtí vojáci nemají slitování ani s malými dětmi či mladými ženami. Ty ještě před smrtí brutálně mučí a znásilňují.
„Došlo to dokonce tak daleko, že ženy při střelbě ukrývaly děti pod svými těly a příslušníci roty Charlie je pak z pod jejich mrtvol vytahovali a zabíjeli,“ zmiňuje se historik Libor Vykoupil.
Vojáci vraždí ve vesnici více než dvě hodiny, přičemž bilance jejich běsnění je opravdu tragická. Přes 500 mrtvých civilistů a 300 domů srovnaných se zemí. Z roty je zraněn jediný americký voják, který se sám postřelí do nohy.
(Foto: wikipedia.org, theislamicmonthly.com, imgur.com, National Archives)