Je opeřencem plným kontrastů a ptákem s muší vahou, jehož zobák vypadá jako těžkotonážní pestrobarevné bidlo. Je atraktivní, společenský a inteligentní.
Seznamte se – to je tukan, nádherný unikát přírody.
Celý život chodí jako správný gentleman ve „smokingu“. Možná není nejlepší letec, ani nejrychlejší ani s nejpestřejším zbarvením, svým mohutným zobákem ale k sobě pozornost přitáhne spolehlivě.
Volnost nadevše
Na naší planetě se vyskytuje 37 druhů tukanů, největším z nich je právě tukan obrovský (Ramphastos toco). Domovem mu jsou nejčastěji oblasti od Mexika po Argentinu.
Zdejší obyvatelé ho sice považují za spojence zlých duchů, i tak je ale ve velkém uctíván. Nejraději má otevřená prostranství nebo savany, nepohrdne ani zahradami s parkovou úpravou. V lesích se jako jediný tukaní zástupce necítí moc dobře.
Rozsáhlým odlesňováním tedy netrpí. Za oceánem se mu daří především v nížinách, v bolívijských Andách mu ale nevadí ani nadmořská výška okolo 1750 m. n. m. Pro svůj hojný výskyt je možné ho spatřit prakticky bez větší námahy.
Černá, bílá nebo obě?
Chlubí se zavalitým tělem v pečlivě upraveném smokingu o rozměrech 55–65 cm. Peří na zádech, hlavě a křídlech má uhlovou barvu, pod krkem ale příroda udělá výjimku a vtiskne mu panensky bílou vizáž.
Váha se pohybuje nejčastěji od 500–860 gramů, přičemž samci bývají mohutnější. Nejzajímavější a nejpozoruhodnější částí je však do oranžova zbarvený zobák, který zabírá zhruba 30–50 procent celého těla. Dodnes se však přesně neví, proč mu příroda takovou chloubu vykouzlila.
Co s tak velkým zobanem?
Vědci s oblibou vrší jednu teorii za druhou. Otec evoluce Charles Darwin (1809–1882) například v minulosti soudí, že jde o sexuální znak.
„Tukani zřejmě vděčí za enormní velikost svých zobáků pohlavnímu výběru, pro zobrazení různorodých a jasných pruhů barev, kterými jsou tyto orgány ozdobeny,“ prohlásí. Další teorie omílají snadnějším loupání ovoce nebo zastrašování.
V posledních letech se ale nejčastěji dostává na přetřes termoregulace. Zobák má tukanům totiž sloužit jako jakýsi přírodní radiátor, především kvůli schopnosti regulace množství proteklé krve v těle.
Údajně je schopen u dospělých jedinců odstranit mezi 30–60 procenty tělesného tepla. I když by se mohlo zdát, že je pro tukana obrovskou zátěží, ve skutečnosti je „lehký jako pírko“.
Povedená partička
Ve volné přírodě je možné tukany o samotě spatřit jen výjimečně. Jsou totiž mimořádně společenští a bez parťáků nedají ani ránu. Tukaní skupinky mívají nejčastěji do 30 členů. V podobně hojném počtu se vydávají také na kutě.
Dutiny stromů jsou proto plné do každého záhybu i přesto, že si každý z tukanů schovává svůj mohutný zoban pod tělo. Když jim nějaké místo nevyhovuje, jednoduše přehopsají na jiné, jako špatní letci se do větších experimentů raději nepouštějí.
Bezpečí jim poskytují zejména větve vyšších stromů, na kterých se drží za pomoci zygodaktylních chodidel (druhý a třetí prst jim směřuje dopředu, zato první a čtvrtý dozadu).
Vstříc rodičovské dovolené
Hnízdění začíná v listopadu a končí s prvními rozkvetlými prvosenkami, tedy v únoru. Než je ruka konečně v rukávě musí se samec trochu snažit. Nejčastěji si partnerku získá přinesením něčeho dobrého. Samice snáší obvykle 2–3 vejce, u vysezení asistuje i samec.
Neopeřená mláďata se vylíhnou po 18 dnech, v bezpečí hnízd ale zůstávají ještě dalších 6–7 týdnů. Útočiště jim poskytují právě dutiny stromů, kde se skrývají před choutkami predátorů.
Potravu tvoří nejčastěji šťávy z plodů, až za několik týdnů se tekutá strava mění za pevnou. Jejich jídelníček je poměrně pestrý, pochutnají si jak na ovoci, tak na hmyzu, drobných obratlovcích i bezobratlých.
Na co si během života musí dávat veliký pozor, jsou dobroty s obsahem železa. V jejich játrech se totiž tato látka poměrně dlouho střádá, až může dosáhnout toxické hodnoty. V tom případě je postihne onemocnění zvané o hemochromatóza.
Postihuje nejen tukany, ale také měkkozobé ptáky jako například holuby nebo hrdličky. Nebezpečné jsou citrony, ananas, rajčata nebo rozinky.
Štěstí v neštěstí
Ne vždy je ale jejich život zalitý sluncem. Roku 2015 světem obletí obrázky tukaního samečka jménem Grecia, který se stane obětí bestiálních výtržníků.
Nejen, že symbol kostarického městečka stejného jména utrpí silný šok, navíc přichází o důležitou část zobáku. Případem se okamžitě začíná zabývat kostarická vláda, která žádá pro tyrany zvířat tvrdé postihy.
„Barbarství a kruté chování k našim divokým i domácím zvířatům je nepřijatelné. Tyto činy jsou v protikladu k tolerantní a mírumilovné společnosti, jakou je ta kostarická,“ prohlásí prezident Luis Guillermo Solís (*1958).
V lidech se vaří krev a začínají nabízet pomoc. Záchranná stanice v Alajuela, kam je opeřenec umístěn, je zavalena dotazy. Nakonec je vyhlášena veřejná sbírka, v níž se podaří vybrat během několika hodin přes 10 000 dolarů! Ty dají tukanovi novou naději na hezký život.
Záchrana jménem 3D
Suma totiž poslouží na tvorbu nového, vylepšeného zobáku! Několik kostarických firem totiž neváhá a přichází s troufalým nápadem – s výrobou protetické náhrady za pomocí 3D tiskárny!
Zranění se samečkovi hojila natolik dobře, že jedinou překážku tvořilo připojení protézy. Lepidla plná chemie nepřipadala v úvahu, odborníci proto nakonec zakotví u přichycení za pomoci šroubů.
Podobný případ řeší i v Brazílii, kde se ve stejném roce stává obětí pašeráků tukaní samička Tieta. Zcela podvyživenou ji objeví ochránci zvířat. I když se po celou dobu snaží nakrmit nadhazováním a používáním spodní části zobáku, příliš se jí nedaří.
Do záchrany se zapojí i skupinka ochránců přírody a tři brazilské univerzity. Protéza je nakonec vytvořena z plastu, barvu jí dodá lak na nehty spolu se speciálním polymerem získaným ze skočce obecného.
Model trvá zhotovit tři měsíce, vytištění naproti tomu zabere pouhé tři hodiny! Připojení trvá 40 minut, Tieta je však po náročném zákroku znovu schopná jíst a dokonce si čechrat peří. Váha protézy se pohybuje okolo 4 gramů.