Staré opuštěné psychiatrické léčebny patří bezpochyby k těm nejděsivějším místům, do kterých může člověk zamířit. Není se čemu divit: Smutek, strach a utrpení je tam často cítit téměř z každého kusu vybavení.
A často tu prý přebývají duše někdejších pacientů. Nejinak je tomu i v michiganském blázinci Eloise.
Je poslední srpnový den a městečko Westland v americkém státě Michigan halí hluboká temná noc. Jenže zdaleka ne všichni ve městě spí. V rozbitých oknech jedné z posledních budov kdysi slavné psychiatrické léčebny Eloise občas prosvitne světlo baterky.
Detroitský lovec duchů Jeff Adkins se právě se svým týmem pohybuje ve třetím patře strašidelně vypadajícího objektu a snaží se objevit jakékoliv známky paranormálních jevů.
V jednu chvíli se zastaví a se zatajeným dechem nahlíží do jednoho výklenku. V zádech ho mrazí pocit cizí přítomnosti. Další lovec duchů Ace Taylor zašeptá, že možná něco spatřil.
Pořizuje snímek jídelny a snaží se oslovit potenciální entitu, která by se tam mohla nacházet. Ta však neodpovídá. Když později tým prochází všechny pořízené záznamy, nestačí se divit. Opravdu se potvrdilo, že ve starém blázinci straší?
Dlouhá minulost plná bolesti
Psychiatrická léčebna Eloise má za sebou skutečně dlouhou historii. Vzniká v roce 1932 nejprve jako ústav pro chudé a později jako nemocnice o třech částech, z nichž jedna byla psychiatrickou léčebnou.
Do roku 1979, kdy byla oficiálně uzavřena, prošlo komplexem mnoho tisíc lidí. Traduje se, že léčba mnohých nebyla právě nejmírnější.
V blázinci se prý běžně užívala lobotomie (chirurgický zákrok poškozující mozek) a spekuluje se i o některých podivných experimentech. Těžko se tak divit, že už krátce po jejím zavření se začaly objevovat zprávy, že v chátrajícím komplexu straší.
Dnes už je většina budov stržená, v těch posledních se však – alespoň podle detroitských lovců duchů, kteří tam údajně zaznamenali celou řadu paranormálních jevů – údajně prohání hned několik přízraků.
Jeden z nich měl na svou fotografii zachytit i zmíněný Ace Taylor. Jeff Adkins pak na svůj mobilní telefon údajně nahrál neznámý hlas opakovaně šeptající „Co je to?“.
Jídelna a suterén
Jídelna je podle lovců duchů nejstrašidelnějším místem. Není ale jediným. Letos se detroitští badatelé do budovy vrátili, aby prozkoumali suterén, který byl dlouhá léta zatopený. „Bylo to tam velmi děsivé,“ prohlásil poté Jeff Adkins.
„Cítíš, že tam dole je s tebou i někdo další. Je to jedno z nejstrašidelnějších míst, kde jsem byl,“ dodává s tím, že tam zaslechl podivné kroky a kamera prý nahrála zvláštní světelné koule oranžové a bílé barvy.
A vystrašení odcházejí z Eloise i nejrůznější turisté, kteří v opuštěné nemocnici hledají netradiční zážitky.
Starý nábytek pokrytý prachem, nemocniční postele na rozvrzaných kolečkách, studené zdi, ze kterých odpadává omítka a černé chodby, které poskytují strašidelnou ozvěnu. Něco takového ustojí podle Adkinse málokdo.
Opravdu jsou ale tyto zážitky dílem nějaké paranormální entity? Nebo v temnotě děsivého blázince pracuje hlavně lidská představivost?