„Hrajeme se Sluncem ruskou ruletu,“ říkají vědci a bezradně krčí čela, když přichází řeč na téma sluneční bouře nebo chcete-li, erupce. Přicházejí ve větší či menší intenzitě přibližně každých sto let a lidstvo se vůči nim zatím nemá jak bránit.
K dosud nejsilnější zaznamenané dojde roku 1859, kdy ještě moderní člověk nebyl životně závislý na elektřině.
Dnes by erupce stejného rozsahu měla katastrofické následky, s přihlédnutím na letadla, vykolejené vlaky, nemocnice nebo zásoby potravin, a náprava by trvala měsíce, ne-li roky.
Polární záře v až v Karibiku
K supererupci pojmenované Carringtonova událost dochází 1. a 2. září a už pár dní předtím je jasně viditelná polární záře až na severu Austrálie.
Bouři jako první zaznamenávají nezávisle na sobě dva angličtí amatérští astronomové, Christopher Carrington a Richard Hodgson. Ti nad ránem dalekohledem objevují dvě plošky oslnivě jasného a bílého světla uprostřed velké skupiny slunečních skvrn, zatímco magnetometry v londýnské Královské observatoři už vykazují enormní aktivitu.
Před úsvitem potom silná polární záře osvítí oblohu až po oblast Karibiku, takže zlatokopové vstávají do práce a táborníci ve Skalistých horách si vaří snídani, přesvědčeni o tom, že je den. Telegrafní systémy v Evropě a v Severní Americe fatálně selhávají, někteří operátoři jsou zasaženi elektrickým proudem, zatímco jiné přístroje zase zázračně fungují, aniž by byly zapojeny. Záře osvětluje celou planetu po několik dní.
Jen 12 hodin na přípravu
Pouze v USA by dnes způsobila událost stejného rozsahu škodu za více než 1 bilion dolarů a podle nejnovějších odhadů je pravděpodobnost, že se bude opakovat v příštích deseti letech asi jedno procento.
Jako možnou preventivní ochranu vědci navrhují vystavění ochranného magnetického štítu ve stejné velikosti jako je Země, což by bylo velmi nákladné.
O tom, že k erupci dojde, navíc mohou s jistotou vědět pouze s předstihem dvanácti hodin. Naposledy Zemi zasáhla rozsáhlá solární bouře v roce 2015 a zanechala následky na rozvodových sítích a satelitní navigaci.
(Foto: wikipedia.org, pinterest.com)
