„To je bomba,“ mne si ruce bankéř Nathan Rotschild. V kočáře jede na londýnskou burzu. Nemůže se dočkat, jak čerstvé zprávy z belgického bojiště využije ve svůj prospěch a kolik na nich vydělá…

Bankéř Nathan Rothschild (1777–1836) moc dobře ví, jakou mají informace hodnotu a jak dokážou ovlivnit finanční svět.

V červnu 1815 se schyluje k vyvrcholení napoleonských válek a Rothschild tuší, že i z toho by se dal vymáčknout nějaký kapitál.

Telegraf používá i císař

Jeho předtucha se záhy vyplní. 20. června 1815 se Nathanovi podaří udělat skvělý tah. Rothschildova rodina má už tehdy po celé Evropě vybudovaný špionážní a kurýrský systém.

Jednoho agenta vyslala i na bitevním poli ve Waterloo, kde 18. června 1815 francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) utrží osudovou porážku. Kurýr okamžitě posílá zprávu o výsledku tohoto střetu.

Využívá k tomu optického telegrafu bratrů Ignace (1762–1829) a Clauda Chappéových (1763–1805). Princip přístroje je jednoduchý. Na dobře viditelném místě vzniká konstrukce se soustavou pák a ramen, jež se podobá semaforům. Páky a ramena se různě natáčejí a svojí polohou signalizují různé zprávy.

Akcie skoupí za zlomek ceny

Jakmile se Rothschild v Londýně dozví, že byl Napoleon poražen, jeho finanční instinkt mu napoví, co má teď udělat. Okamžitě zamíří na londýnskou burzu. Tam ale předstírá, že Anglie bitvu prohrála. Nemilá zpráva se rychle rozšíří mezi další finančníky.

Akcionáři zpanikaří, a aby nepřišli o všechno, rychle se zbavují vládních akcií. Udělá to i Rothschild a zatím vyčkává. Uplyne několik hodin, když hodnota cenných papírů obrovsky poklesne.

Teď přichází ta pravá chvíle, kdy je skupuje zpátky za zlomek jejich původní ceny. Teprve krátce poté se londýnští burziáni dozvídají pravdu. Stali se oběťmi lži mazaného finančníka.