Císař Heliogabalus vládne Římu jako despota. Co si zamane, to udělá. Dokonce se ožení s vestálkou. Za to by mu v dřívějších dobách hrozila smrt, stejně jako zneuctěné panenské kněžce bohyně Vesty. Na počátku 3. století n. l. je z toho už „jen“ obří skandál.

Pontifex maximus, nejvyšší římský kněz, zaloví v osudí s 12 lístky.

Vybírá z nich šest se jmény dívek z patricijských rodin, které budou mít tu čest, že se napříště stanou služebnicemi bohyně Vesty, jež je ve starověkém Římě vnímána jako ochránkyně rodiny, města i celé říše.

Holčičkám je mezi šesti až deseti lety. Kromě vznešeného původu musejí mít naživu oba rodiče a žádná z jejich sester nesmí rovněž působit jako vestálka.

Vlivnější než konzul

Vestálky se upisují službě bohyni, potažmo Římu, na dlouhých 30 let. Prvních deset stráví učením, dalších deset slouží kultu a posledních deset vzdělávají své nástupkyně.

Ve společnosti se těší nesmírné úctě, ustoupit jim – v případě, že se potkají na veřejném místě – musí i konzul, nejvyšší římský úředník.

Jsou nedotknutelné, placené ze státních prostředků a mimo své povinnosti si užívají života v luxusu rezidence, přiléhající k chrámu bohyně Vesty na Foru Romanu.

S naběračkou v ruce

Hlavním úkolem vestálky je pečovat o věčný oheň v chrámu, aby nikdy nevyhasl. Kdyby se tak stalo, znamenalo by to, že Řím potká velké neštěstí, a kněžka, zodpovědná za ztracený plamen, by byla pontifikem maximem zbičována do krve.

Vestálky dále provádějí obětní rituály, starají se o obřadní předměty a den tráví v modlitbách za blaho Říma.

Často je možné je zahlédnout s naběračkou v ruce. Ta má obvykle dlouhou zdobenou rukojeť, neboť s ní kněžky nabírají posvátný olej nebo víno z vysokých amfor.

Panenství nade vše

Za oběť říši dávají své panenství. Muži jsou pro ně tabu, vestálky musejí zůstat neposkvrněné. Vdát se mohou až po uplynutí 30leté služby, ale k tomu dochází jen v mimořádných případech.

Pokud by kněžka muži podlehla, hrozila by dotyčnému smrt. Nejvyšší trest by se týkal i jí samé. Římané však na vestálky nemohou vztáhnout ruku přímo, a proto hříšnice z jejich řad pohřbívají zaživa.

(Zdroj: HISTORY revue)