Skotsko je neuvěřitelně pestrá země s bohatou a bohužel také pořádně komplikovanou a krvavou minulostí.
Tu připomíná i množství historických staveb, mezi které patří i slavný chrám stojící v zeleni malebného skotského venkova asi 11 kilometrů od Edinburghu. Proč Rosslynskou kapli mnozí považují za jednu z nejtajemnějších staveb Evropy?
Svět se mění. Krvavé tažení do Svaté země oslabilo kdysi mocné rytířské řády, které už nedokážou vzdorovat intrikám katolických panovníků. Tvrdě dopadne temný osud především na proslulé Templáře, kteří se dostávají do sporu s francouzským králem.
V roce 1307 jsou členové řádu zatýkáni a jejich majetek zabavován. Mnozí prchají především do Skotska, kde na desetiletí a možná i staletí nacházejí své útočiště.
Traduje se, že jedním z míst, kde se někteří z nich usadili, je i skotská vesnice Rosslyn ležící nedaleko Edinburghu.
Právě tam také nechává skotský baron William Sinclair (1410–1484) postavit v polovině 15. století majestátní katedrálu, skrze kterou chce vyjádřit své poděkování Bohu. A možná nejen jemu.
Spekuluje se totiž, že baron sympatizoval s oficiálně dávno zaniklým řádem Templářů a že se s jeho následovníky sám osobně stýkal. Měla snad Rosslynská kaple sloužit ještě úplně jinému účelu?
Dlouho trvající stavba
Šlechtický rod Sinclairů (později známý jako St. Clair) má dlouhou tradici a území rosslynské spravuje už od 13. století. Samotná rosslynská kaple se začíná stavět v roce 1446, její sponzor se konce ale nedožije.
V roce 1484, kdy umírá, je dokončena pouze východní loď s kůrem a část příčné lodi s kaplí Panny Marie. Williamovi potomci se rozhodnou v projektu nepokračovat a dosud hotové dílo pouze zastřešili a zakončili tak, aby zastávalo funkci plnohodnotného kostela.
A že šlo o stavbu naprosto dostačující, uvidí každý, kdo se na chrám přijede i dnes podívat.
Monumentální gotická architektura, velká vitrážová okna, skrze které dopadá do svatostánku světlo a samozřejmě spoustu tajemných symbolů, o jejichž významu se dodnes spekuluje. Skutečně dokládají zapojení Templářů četné motivy namalované na stěnách a klenbě? A proč vlastně stavba trvala skoro 40 let, aniž by se ji podařilo dokončit?
Objevili Ameriku?
Mnozí badatelé vysvětlují náročnost stavby mimo jiné i rozsáhlým labyrintem chodeb, který se má nacházet přímo pod ní. I to má prý odkazovat k templářům, protože podobné sklepní prostory si s oblibou vytvářeli ve svých chrámech – tzv. templech.
Fantazii veřejnosti i vědců podněcují i zmíněné ornamenty. Některé z nich dost možná odkazují opravdu k Templářům, jiné jsou ale ještě hůře interpretovatelné.
Na stěnách tak lze najít třeba zvláštní zelené mužíky, vyobrazení padlých andělů, ďáblů, hvězd, slunce a měsíce a v neposlední řadě také spousty rostlin.
Z těch stojí za zmínku třeba rytiny nápadně připomínající kukuřici. Což je zvláštní vzhledem k tomu, že tu Evropané poznali až s objevením Ameriky, k čemuž došlo oficiální až v roce 1492, tedy o desetiletí později.
Mohli se ve skutečnosti mořeplavci ze Skotska dostat do Ameriky ještě před Kryštofem Kolumbem (1451–1506)? Existují náznaky, že sám William Sinclair takovou výpravu vyslal.
Šifry a grál
Nezodpovězených otázek v sobě stavba ukrývá mnohem víc. Nejasnosti panují také ohledně podivných kamenných oblouků, které rozdělují na čtyři části kapli Panny Marie.
Každý z oblouků je zakončen soškou hudebníka, který hraje na jiný nástroj a někteří badatelé tvrdí, že tato výzdoba ukrývá šifru, kterou lze převést do 6,5 minut dlouhé skladby. Ostatně tajných kódů a šifer má kaple ukrývat mnohem víc. Traduje se, že tam lze nalézt i klíč k jednomu z největších tajemství vůbec.
K odpovědi na otázku, kde leží svatý grál.
Zatímco někteří autoři věří, že ve zdech kaple je ukryté vodítko, jiní naznačují, že by se legendární kalich, ze kterého pil Kristus při poslední večeři, mohl ukrývat přímo v kryptě nebo v zasypaných chodbách pod kaplí.
Pomohou s hledáním odpovědí moderní technologie, které umožní alespoň částečně prozkoumat křehké podloží stavby?