Na náměstí přicházejí davy lidí, unavené rodiče táhnou děti se zářícími úsměvy. Centrem obdivu je statný vánoční strom, který ale zatím nesvítí. Po několika minutách už všichni překvapeně vzdychají.
O veselou show se postará plavidlo, které poklidně stojí v nedalekém přístavu. Vyrábí totiž energii pro zapomenutý kraj!
Někteří ho posměšně označují za jaderný Titanic či plovoucí Černobyl. Pro obyvatele ruského městečka Pevek na čukotském poloostrově, kde v prosinci klesají teploty až k mínus třiceti, je to ale naděje. Akademik Lomonosov totiž na své palubě nese dva jaderné reaktory.
Změna cílové destinace
Myšlenky na projekt sahají až do roku 2006, kdy ruská vláda souhlasí se zřízením nové elektrárny, která bude umístěna na mořské hladině. Jméno získává po vědci Michailu Lomonosovovi (1711–1765).
Stavby odstartují v přístavu Severodvinsk (leží na severu evropské části Ruska), kvůli zdržení je ale konstrukce převezena do Petrohradu, kde mají úřady projekt více pod očima.
Jenže 144 metrů dlouhé plavidlo, které má výtlak zhruba 21 500 tun, nabírá zdržení. Jen pro představu, parník Titanic má výtlak dvojnásobný!
Akademik Lomonosov se sice do vody dostává v roce 2010, další dlouhé roky ale trvá instalace dvou speciálních reaktorů typu KLT-40S. Dvojice umí vytvořit až 70 MW elektřiny.
Když už se stavba blíží do finiše a obyvatelé téměř 180tisícového města Severodvinsk se těší na novou elektrárnu, přichází studená sprcha. „Akademik Lomonosov bude sloužit v přístavu Pevek na Čukotce,“ zní v oficiálním prohlášení.
Veselé Vánoce přeje Akademik Lomonosov
Důvod je prostý, na dalekém východě totiž dosluhuje Bilibino, jedna z nejmenších jaderných elektráren světa. Úředníkům tak hoří půda pod nohama a hrozí, že celá oblast zůstane bez energie.
Když v dubnu 2018 Akademik Lomonosov vyplouvá z Petrohradu, na jeho palubě se tísní přes 300 členů posádky.
Projekt se zároveň dostává na přední stránky novin, protože z původních 230 milionů dolarů stojí rovných 700! Negativa má ale vynahradit poskytnutá energie, a tak loď zamíří nejdříve do Murmansku, kde reaktory naplní uranem.
O rok později už stojí v peveckém přístavu, do doků ji musí odtáhnout ledoborec, protože elektrárna nemá vlastní pohon.
Píše se 19. prosinec 2019 a Akademik Lomonosov poskytne městu první energii, stává se tak nejsevernější jadernou elektrárnou světa!
Ódy ale přehluší kritika ze strany Greenpeace, organizace označí loď za hrozbu, protože v případě havárie může zničit nedotčenou arktickou přírodu.
„Bezpečnost je na prvním místě,“ odráží úřady jedovaté poznámky. Vláda počítá s tím, že Akademik Lomonosov vydrží v provozu alespoň 40 roků.
Po dvanácti letech by ale měl zamířit na doplnění paliva a údržbu, a tak Rusové musí do té doby postavit novou elektrárnu, protože budou muset plavidlo na čas odpojit ze sítě.