O luxusní šperky z aukční síně Christie´s je jako každoročně obrovský zájem. Tentokrát však doslova enormní.

V katalogu se totiž vyjímá skutečný skvost – pod položkou číslo 710 je v něm zapsán „bezejmenný žlutý diamant o váze 81,56 karátu, zasazený mezi 15 malými brilianty“. Jeho vyvolávací cena činí 350 000 švýcarských franků.

Původ tohoto slavného diamantu je zahalen tajemstvím. S největší pravděpodobností pochází z jižní Indie, odkud byl za časů evropské koloniální expanze odvezen na náš světadíl.

Povídá se ale i to, že ho jistý voják našel na bojišti nedaleko švýcarského Bernu, a protože ho považoval za sklo, prodal ho do Itálie za jediný florin, zlatý!

Ať už vzácný klenot pochází odkudkoli, během své historie vystřídá řadu mocných a významných majitelů.

Kromě milánského vévody Lodovica Sforzy (1452–1508) k nim patří třeba papež Julius II. (1443–1513), německá bankéřská dynastie Fuggerů či slavný florentský rod Medicejských.

Posel smrti

Počátkem 18. století spadne diamant do klína Františku Štěpánovi Lotrinskému (1708–1765), budoucímu manželovi Marie Terezie (1717–1780). Právě on je totiž roku 1735 jmenován dědicem dynastie Medicejských.

Deset let nato nechá blyštivý skvost zasadit do koruny Habsburků, když se pak jeho dcera Marie Antoinetta (1755–1793) vdává do Francie za následníka trůnu, dostane diamant svatebním darem.

Moc štěstí jí ale nepřinese, roku 1793 totiž skončí i spolu se svým mužem Ludvíkem XVI. (1754–1793) na popravišti.

Na nějakou dobu pak klenot mizí a objeví se až na svatbě Napoleona Bonaparta (1769–1821) s Marií Luisou Habsbursko-Lotrinskou (1791–1847).

Poté, co se jejich manželství rozpadne, je diamant znovu zasazen do koruny habsburského rodu.

Rozbitý na kusy

Na tomto místě zůstane až do chvíle, kdy dá císař František Josef I. (1830–1916) pokyn svému dvornímu klenotníkovi, aby zhotovil pro jeho milovanou choť Sisi (1837–1898) náhrdelník s tímto proslulým drahokamem.

Když se však jeho žena stane v roce 1898 obětí atentátu, už ho nikdo z Habsburků nosit nechce. Jeho posledním známým majitelem je císař Karel I. (1887–1922), který ho po odchodu do exilu nechá zřejmě tajně prodat.

(Zdroj: HISTORY revue)