Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Hačiko: Pes, který se stal symbolem věrnosti

V roce 1923 se v Japonsku narodil pes, který se pro celý svět stane symbolem věrnosti. Dostal jméno Hači, ale svět ho dnes zná pod přezdívkou Hačiko, tedy „malý Hači“.

Stává se hrdinou několika filmů a knih, které všechny v různých variacích vyprávějí stejný příběh.

Hači vykoukne na svět 10. listopadu 1923 v japonském městě Odate, které leží v prefektuře Akita, jeho osudem se však stane Tokio.

Tady žije uznávaný profesor zemědělské fakulty Hidesaburo Ueno (1872–1925), který miluje psy a touží mít pravého Akitu Inu, původní japonskou psí rasu.

Přání mu splní bývalý student Mase Čijomacu, který mu čistokrevné Akita koupí. Pro dvouměsíční štěně je však téměř 800 km dlouhá cesta vlakem tak vyčerpávající, že když 15. ledna 1924 dorazí, je považováno za mrtvé.

Každodenní vítací rituál

Profesor a jeho žena Jaeko Sakano (1885–1961) následujících šest měsíců dělají vše pro jeho záchranu.

Přikládají obklady, zahřívají lahvemi s teplou vodou, a přestože to tehdy není v Japonsku obvyklé, nechává ho Ueno spát zabalené do deky ve své posteli.

„Možná žádný pes neměl tehdy v Japonsku takovou péči,“ uvádí v jeho životopise Majumi Itoh. Když se uzdraví, stávají se nerozlučnou dvojicí a Hači vyprovází profesora na nádraží Šibuja, odkud každý den jezdí do práce. Odpoledne se pak na nádraží vrací, aby čekal na profesorův návrat.

Malý Hači má jako člen početné Uenovy rodiny k dispozici spoustu ruku k hlazení.
Malý Hači má jako člen početné Uenovy rodiny k dispozici spoustu ruku k hlazení.

Ani smrt ho nezastaví

Jenže 21. května 1925 čeká marně. Profesor se nevrátí. Během přednášky totiž vinou krvácení do mozku zkolabuje a zemře. Smutný Hači se večer vrátí domů, ale druhý den čeká u nádraží znovu. „Během pohřebního obřadu vlezl pod rakev a odmítl se hnout,“ píše Itoh.

Protože Jaeko není za Uena provdána, není oficiálně vdovou a nemá nárok na dům, ani majetek. Musí se odstěhovat a psa s sebou vzít nemůže.

Pošle ho k příbuzným žijícím ve vzdálené části Tokia, ale Hači stále utíká, vrací se do Uenova domu (kde se o něj stará profesorův bývalý zahradník Kikusaburo Kobajaši) a odtud na nádraží, kde celý den sedí, sleduje východ z nádraží a čeká.

Poslední léta života se o něj u stanice Šibuja starají nádražáci i místní prodavači.
Poslední léta života se o něj u stanice Šibuja starají nádražáci i místní prodavači.

Symbol věrnosti spí vedle své sochy

Nádražáci, prodavači tradičního kuřecího špízu jakitori i kolemjdoucí ho považují za toulavého psa a podle toho se k němu chovají. Malí uličníci ho týrají, stánkaři polévají vodou a vyhánějí.

Trvá to sedm let, během nichž si stánkaři postupně zvyknou, občas mu dají najíst, ukryjí ho před deštěm.

Vše se mění, když si ho všimne jeden z Uenových studentů a 4. října 1932 vyjde o Hačim velký článek v novinách Asahi Šimbun. Příběh se stává celonárodní senzací.

Náhle se k němu všichni chovají hezky, nosí mu pamlsky, z celého Japonska si ho přijíždí lidé pohladit, nebo se mu dokonce poklonit. O dva roky později mu u nádraží postaví bronzovou sochu, kterou vytvoří sochař Teru Ando (1892–1945).

První Hačiho socha posloužila k výrobě děl, její kopie z roku 1948 stojí u nádraží dodnes.
První Hačiho socha posloužila k výrobě děl, její kopie z roku 1948 stojí u nádraží dodnes.

Státní smutek

Čeká 9 let. Když už je tak starý a nemocný, že není schopen se od stanice vracet do Uenova domu, zůstává u nádraží.

Když je tu 8. března 1934 nalezen mrtev, je v Japonsku je vyhlášen státní smutek. Nechají ho vycpat, zbytek je slavnostně pohřben vedle profesora Uena na hřbitově Aoyama.

Související články
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Není to ani modrá, ani zelená. Přesto je však plnohodnotnou barvou se svým vlastním původem! Proč je tyrkysová tak oblíbená? A kdo jí dal jméno?   Už tisíce let lidé milují vzácný kámen, který má díky obsahu mědi velmi nevšední barvu. Nejstarší stopy směřují do Egypta, kde zdobí předměty nalezené v hrobkách – tím nejslavnějším […]
reklama
Historie
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Katary bůh k dobrému konci nedovedl?
Pierrovi je přes 40 let. Žije v Toulouse, kde mu patří malý krámek, a už léta poslouchá učení, které hlásají kataři, jichž se v tomto kraji nalézá velké množství. Rozhodne se přijmout jejich učení za své a stát se „dokonalým“.   Pierre uvěří, že dobrý Bůh stvořil duchovní svět, zatímco ten zlý (Satan) vybudoval hmotný […]
Zajímavosti
Habsburg: Kolébka mocného rodu
První Habsburk usedá na český trůn v roce 1306. Dlouho tady nevydrží. Podruhé se rod dotkne české královské koruny v roce 1526 a vydrží vládnout až do vzniku republiky. Kde se vůbec vzali?   O Radbotovi z Klettgau (?985–1045) toho historie neví mnoho. Je prý vnukem zakladatele rodu Habsburků, Guntrama Bohatého (?930–973), ale prameny jsou tak skoupé, že […]
Postavte si iglú!
Jakmile napadne sníh, děti okamžitě letí ven, aby pod jejich rukama vznikl sněhulák. Když je materiálu dostatek, pustí se někteří do iglú, inuitského obydlí.   Všichni ho dávají do souvislosti s Inuity, tedy národem, jež přežívá na severu Ameriky a Grónska. Jenže tito obyvatelé studených oblastí užívají slůvko iglú pro veškerá obydlí. Vedle těch sněhových se […]
Iguanodon: První objevený dinosaurus
Dělníci v lomu v Sussexu mají v rukou krumpáče a rozbíjejí obří šutry na menší a ty pak na štěrk. Pak si jeden z nich všimne kamene se zvláštním obtiskem. Schová ho – občas do lomu chodí blázen, který tyto zvláštnosti kupuje. Třeba zaplatí i tentokrát…   Je příjemné slunečné odpoledne a anglický lékař Gideon Mantell (1790–1852) […]
Nouvelle cuisine: Revoluce v kuchyni
Těžké omáčky. Dlouhosáhlé přípravy a hodiny nad hrnci. Vše má svůj pořádek, jasnou hierarchii a tradici, ze které se nesmí ustoupit. Zkostnatělost má ale s 60. lety minulého století padnout. Ve Francii se rodí nový směr, bez kterého by dnešní gastronomie vypadala úplně jinak: Nouvelle cuisine!   Amerikou hýbou hippies alias květinové děti, Francií zase Nová […]
Záhady a napětí
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
Dokonalé rysy Dámy z Elche: Vytesali bustu do kamene v bájné Atlantidě?
Z pohledu na dokonalé linie se tají dech. Obří kruhy přitisknuté k hlavě tajemné dámy působí, jako by spojovaly minulost s dalekou budoucností a technologiemi, o kterých si mohla starověká civilizace nechat jen zdát. Kdo je tajemná Dáma z Elche? Vzniklo dokonalé dílo pod šikovnýma rukama sochaře ze ztracené Atlantidy, nebo ji mají na svědomí […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz