Švédský vědec a průmyslník Alfred Nobel by se asi hodně divil, jaký byznys s cenou, jejíž vznik ve své závěti inicioval, se v posledních letech rozjel.
Už není jen pro vyvolené – pro „ty, kteří přinesou největší prospěch lidstvu“, jak si představoval. Pro její získání stačí občas jen dorazit na aukci s dostatečným obnosem peněz.
Zpočátku k tomu nejsou třeba ani žádné astronomické finance…Jako například v roce 2008, kdy se v aukci objeví Nobelova cena míru, kterou o 82 let dříve (1926) obdrží francouzský politik Aristide Briand (1862–1932) za svou roli při krátkodobém usmíření Francie s Německem po první světové válce.
Vydraží se za necelých 14 000 dolarů (tehdejších zhruba 250 000 Kč)…Příliš hluboko do úspor nemusí sáhnout ani kupec nobelovky za mír, kterou v roce 1903 získá Angličan William Randal Cremer (1828–1908) za práci na tvorbě pravidel mezinárodních arbitráží.
V roce 1985 za ni zaplatí 17 000 dolarů. Od té doby se ale leccos změní. Včetně částek, které jsou kupci ochotni za prestižní cenu dát.
Zájem o ně je obrovský!
Řada majitelů Nobelových cen, popřípadě těch, kterým po smrti původních vlastníků připadne, tak zavětří snadný výdělek, který přebije nutkání si ocenění ponechat. Od začátku roku 2014 jich jde do aukce zhruba desítka.
„Evidujeme zvýšený zájem o předměty z kategorie objevů a vývoje 20. století. A co jiného symbolizuje největší úspěchy onoho století, ať už jde o vědu, ekonomiku nebo mír, než Nobelova cena?
V současnosti patří mezi nejcennější věci, které dražíme,“ nechá se v roce 2015 slyšet dnes už bývalý šéf aukční síně Christie’s Francis Wahlgren.
Stejně by se na ni jen prášilo
Fyzika, chemie, ekonomie. Je to jedno. Zájemci se hrnou bez ohledu na obor, za který byla Nobelova cena udělena. Vítězné částky ve výši 300 000 až 400 000 dolarů jsou z kategorie těch levnějších prodejů Nobelovek. Většinou jde o výrazně vyšší sumy.
Jako třeba 765 000 dolarů (tehdejších více než 18 500 000 Kč), za které v roce 2015 svou Nobelovu cenu za fyziku vydraží tehdy 93letý americký vědec Leon Max Lederman (1922–2018), jeden z mála, jehož cena se prodá ještě za jeho života.
„Už se na ni na polici prášilo dost dlouho a ty peníze mi alespoň pokryjí náklady na zdravotní péči,“ vysvětlí svůj krok.
Peníze věnuje ukrajinským dětem
Jediné, co ho možná mrzí, je, že výsledná částka neatakuje alespoň milion dolarů…I on totiž jen o rok dříve s překvapením zírá na to, jak jeho vědecký kolega, americký molekulární biolog James Watson (*1928) prodá svou nobelovku za 4,1 milionu dolarů (tehdy víc než 92 000 000 Kč)!
Nějaký čas jde o nejvyšší sumu, za kterou se kdy tato cena prodala. Watson si své prvenství užívá až do loňského roku, kdy ruský novinář Dmitrij Muratov (*1961) nabídne k prodeji svou Nobelovu cenu za mír.
Nejen k jeho obrovskému překvapení za ni neznámý zájemce na telefonu neváhá dát 103,5 milionu dolarů (asi 2,4 miliardy korun), které Muratov obratem věnuje na pomoc ukrajinským dětem, uprchlým z Ukrajiny před ruskou agresí.