Podle legendy zrozené v roce 1883 v americkém státě Arizona žije na jihovýchodě země podivné stvoření vypadající jako velbloud. Kromě toho, že má jít o děsivého obřího tvora, který útočí na lidi, prý na jeho hřbetě sedí lidská kostra. Jde o ducha nebo tvora z masa a kostí?

Měsíc visí nízko na obloze a krajinu u města Cliftonu na jihovýchodě Arizony osvětluje jen jeho bledé světlo. Tma panuje i v táboře hledačů vzácných kovů, jehož obyvatelé se pomalu ukládají ke spánku.

Jejich klid je ale náhle narušen, když se z hlubin lesa vynoří obrovské stvoření připomínající velblouda. Na jeho hřbetě sedí nehybně lidská kostra a tvor propaluje hledače rudýma zářícíma očima. Po chvíli ustoupí zpět do stínů a už po něm není ani stopy…

Zabíjí?

Příběh Červeného ducha se začíná psát v roce 1883, tedy v době, kdy je oblast jihovýchodní Arizony ještě neprobádanou divočinou plnou neznámých hrozeb.

První zaznamenané setkání s Červeným duchem se odehraje na ranči Eagle Creek, kde tvor údajně udupe k smrti ženu.

Svědci tehdy poprvé přijdou s popisem obrovského velblouda s děsivě zářícíma očima, který na svém hřbetě nese lidskou kostru, kvůli tragickým okolnostem jim ale nikdo nevěří. Jenže tento první incident není ani zdaleka poslední.

Během následujících let přicházejí z celého státu další a další zprávy o setkáních s takzvaným Červeným duchem. Většinou se jedná o farmáře nebo o pastevce, které má tvor napadnout či alespoň pronásledovat. Jde tedy o oživlou bytost z legend? Jak by něco takového mohlo být možné?

Proč pronásleduje lidi?

Jedním z nejznámějších setkání s Červeným duchem je svědectví amerického rančera jménem Cyrus Hamblin. Hamblin se jednou v noci vydá hledat ztracený dobytek, místo toho ale údajně narazí právě na Červeného ducha.

„Viděl jsem velkého rudého velblouda s něčím, co vypadalo jako lidská kostra, pevně připoutaném na jeho hřbetě,“ vzpomíná na setkání později, a dodává: „Byl jsem tak vyděšený, že jsem okamžitě utekl zpět domů.“.

Další svědectví pochází od Američanky Mollie Stevens, která se prý s Červeným duchem setká během cesty do Tucsonu.

Podle jejího popisu se obrovské zvíře zjevilo z ničeho nic a nějakou dobu pronásledovalo její vůz, než náhle zmizelo. „Nikdy nezapomenu na ty rudé oči a strašidelný pohled lidské kostry na jeho hřbetě,“ říká Stevens. Mohlo by jít o nějakého ducha?

Kde se vzala kostra?

O původu Červeného ducha existuje několik teorií, žádná není považována za plně uspokojivou.

Podle té nejméně podivné je tvor skutečné zvíře, který se dostalo na svobodu během pokusů americké armády o aklimatizaci velbloudů v jihozápadních oblastech USA. V roce 1855 jsou totiž do Texasu a Arizony přivezeny desítky velbloudů, aby sloužili jako nákladní zvířata v pouštních oblastech.

Tento experiment je však později zrušen a mnoho velbloudů je údajně vypuštěno do volné přírody.

Jenže jak vysvětlit onu záhadnou kostru na hřbetě? Další teorie je proto už více mystická. Červený duch je podle ní manifestací duchů mrtvých, kteří bloudí po Divokém Západě.

Lidská kostra na hřbetě zvířete je prý symbolem tragických osudů těchto mrtvých, což mají mimo jiné dokazovat třeba příběhy o podivných světelných jevech a nevysvětlitelných zvucích, které prý Červeného ducha doprovázejí. Jaký je tedy skutečný původ Červeného ducha z Arizony?