Sledovat žebříček největších ledovců světa je pořádná fuška, protože stačí teplejší počasí a pořadí se rychle promění. Aktuálně patří první příčka ledovému cvaldovi s označením A23a.
Zamrzlá Antarktida láká výzkumníky odnepaměti. Oblast šelfového ledovce, jež má přídomek Filchnerův-Ronneové, obhlíží kolem roku 1975 vědci ze Sovětského svazu a v regionu zřídí stanici s názvem Družnaja.
Její osazenstvo provádí všemožná měření, věnuje se hlavně mapování oblasti. Satelitní snímky ale odhalí, že v blízkosti základny roste v ledu prasklina, což nevěstí nic dobrého. Na kalendáři svítí rok 1986 a probíhá evakuace a přesunutí stanice jinam.
O pár týdnů později se totiž z Antarktidy odloupne ledovec. Nejde o žádného drobka, protože podle odhadů má rozlohu kolem 3 900 kilometrů čtverečních, což odpovídá dvěma Londýnům nebo také celému Zlínskému kraji!
Dostává název A23a – co to znamená? První písmeno označuje kvadrant, v němž je ledovec poprvé spatřen – číslo zase symbolizuje pořadí objevu v téže oblasti.

Pořád cvalík
Už tehdy je jasné, že svět bude mít co odčinění se skutečným kolosem. Tloušťka ledu odpovídá 400 metrům – pro porovnání vysílač na pražském Žižkově měří „jen“ 216 metrů!
Váha by před ledovcem raději kapitulovala, jelikož se pohybujeme v bilionech tun. Ta však ovlivní jeho další osud, protože se A23a poroučí pod hladinu. Obří těleso se zkrátka zasekne v mělkých vodách Weddellova moře.
Velká část čeká na vysvobození pod vodou, ale zlomek vyčuhuje nad hladinu. Více než 30 let trvá, než s ledovcem pohnou mořské proudy. Pohyb mají na svědomí také další faktory jako eroze a změna teploty vody, což vede k pomalému tání.
Ruku k dílu přidávají také antarktické větry. Aktivita je zaznamenána v létě 2020, během měření vědci zjistí, že A23a prošel odtučňovací kůrou a rozkládá se „pouze“ na 3 234 kilometrech čtverečních. Vydává se na neohroženou cestu oceánem rychlostí kolem 2 kilometrů v hodině.

Happy-end?
Jako cílovou destinaci volí ostrov Jižní Georgie v jižním Atlantiku. To okamžitě vyvolá zděšení přírodovědců, protože tamní krajina je domovem obří populace tučňáků a tuleňů.
Pokud by ledovec dorazil až k pobřeží, zablokoval by přístup do moře, což by vedlo k úhynu mláďat. Koncentrace sladké vody by rovněž mohla způsobit zmenšení populace drobných korýšů, které jedí tučňáci.
Podobná situace nastala během roku 2004, kdy se u Jižní Georgie usadil ledovec A38. Celá událost měla katastrofální dopad na faunu i flóru. Děsivé výhledy naruší zpráva z března 2025, protože A23a se zasekne o dno zhruba 80 kilometrů od ostrova.

V tu chvíli zpozorní námořníci, protože od nepohyblivého ledovce se mohou odlamovat další, a tak z vod v okolí vytvoří doslova minové pole.
Zároveň jde o velkou příležitost, jelikož odborníci mohou v klidu zkoumat, jak obrovské ledovce ovlivňují životní prostředí. Ostatně – nevíme, jak dlouho A23a vydrží, jelikož okolní slaná voda ho postupně ničí.