Z chudých detroitských poměrů se vypracuje mezi nejvýraznější osobnosti amerického automobilového průmyslu. Jeho futuristický vůz se stane jednou z ikon 20. století, jeho osud doslova antickou tragédií.

Dětství Johna Zacharyho DeLoreana (1925–2005) poznamená chudoba i agresivita otce, rumunského dělníka Zacharyho DeLoreana, který se vypracuje v narkomana na plný úvazek.

Je odhodlaný dostat se od něj pryč. Studium na southfieldské univerzitě však přeruší válka a povolávací rozkaz.

Když se po třech letech vrátí, najde matku Kathryn a sourozence v tak zoufalé situaci, že místo studia nastoupí jako kreslíř u Komise pro veřejné osvětlení.

Teprve když vytáhne rodinu z nejhoršího, dostuduje, a než se po promoci vrhne do automobilového průmyslu, prodává životní pojištění. Když dostane nabídku od předáka vývojové dílny Chrysleru, neváhá ani minutu.

Je tak dobrý, že ho roku 1953 přetáhne vývojář Forest McFarland k Packardu. Uvede se tu vylepšením jejich automatické převodovky Ultramatic a během tří let je z něj šéf vývoje.

Šoumen mezi páprdy

Skutečný průlom přichází v roce 1956, kdy přejde ke General Motors. Je mladý, nekonvenční a chrlí nápady takovým tempem, že je do pěti let hlavním inženýrem divize Pontiac.

A je to právě on, kdo v roce 1964 navzdory firemní politice prosadí Pontiac GTO, který se stane symbolem americké automobilové kultury 60. let. Do roka je z něj nejmladší šéf divize v historii GM, ale mezi suchary v upjatých oblecích příliš nezapadne.

Vymetá hollywoodské mejdany a chová se jako rocková hvězda. Stává se celebritou automobilového průmyslu, konzervativní páprdové v čele GM však excentrického rebela, který se obléká podle poslední módy, nejsou schopni rozdýchat.

Auto snů je na pořadník

V roce 1973 ho vyštípou a on se rozhodne splnit si sen. Zakládá DeLorean Motor Company (DMC) a vrhá se na vývoj vlastního vozu – sporťáku s nerezovou karoserií a futuristickými výklopnými dveřmi.

Finanční pobídka britské vlády mu sice umožní postavit továrnu v Severním Irsku, jeho perfekcionismus však brzy narazí.

První vozy sjedou z linky 21. ledna 1981, enormní zájem (zájemci nabízí za lepší místo v pořadníku tisíce dolarů) však nedokáže uspokojit, protože se potýká s malou kvalifikovaností zaměstnanců, politickými tlaky a ekonomickými limity.

Zničí ho provokace FBI

Drsný pád přichází v roce 1982, kdy ho FBI zatkne za obchod s kokainem v hodnotě 24 milionů dolarů.

DeLorean tvrdí, že byl do obchodu vmanipulován a podlehl nátlaku policejního provokatéra Jamese Hoffmana v zoufalé snaze zachránit svou továrnu.

Po prokázané provokaci FBI a DEA, která zneužila jeho zranitelnosti a finančních potíží, ho sice porota 16. srpna 1984 zprostí obvinění, škodu už se však napravit nepodaří.

Přestože v pořadníku na jeho auto čeká přes 10 000 zájemců, vyrobeno je jich pouze 8500, pak přichází krach.

Což je paradox, protože o rok později scénárista Bob Gale (*1951) a režisér Robert Zemeckis (*1952) umístí do jeho auta stroj času a ve filmu Návrat do budoucnosti, z něj udělají jeden z nejikoničtějších vozů v historii.