Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…
Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. dynastie, Tutanchamona. Vládne sice jen devět let a ve své době není nikterak významný, ale dnes jde v očích veřejnosti o nejslavnějšího z faraonů.
Právě díky nálezu z roku 1922. K velkolepému pokladu se přiblíží v sobotu 4. listopadu britský archeolog a egyptolog Howard Carter (1874–1939), jehož výzkum financuje právě lord Carnarvon (1866–1923).
Faraonova kletba zasahuje
Carnarvon by bez Cartera nic neobjevil a Carter by bez štědré podpory nemohl pracovat. Objev nechá zase zasypat a vyčkává, až jeho mecenáš dorazí. Po více jak třech tisíciletích bude konečně 16. února roku 1923 otevřena pohřební komora.
Čeká je podívaná, jakou žádný archeolog nezažil. Je toho tolik, že obsah Tutanchamonovy hrobky vyplní 12 rozlehlých místností Egyptského muzea v Káhiře. Katalogizace a přenesení věcí potrvá osm let. To se ale lord Carnavon nedozví. Umírá 5. dubna 1923 v Káhiře.
A nebude jediný. Záhadná nemoc prý kosí jednoho člena archeologického týmu za druhým! Začne se špitat o kletbě, která je trestem za narušení pečetěmi chráněné místnosti se sofistikovaným sarkofágem.
Nepřítel číslo 1? Kropidlák
„Kdo vkročí do Tutanchamonovy hrobky, zemře!“ říká se vzápětí a tato pověra vydrží dodnes. Ovšem Howard Carter umírá až 2. března 1939 v Londýně na rakovinu.
A pokud si to projdeme osud za osudem, zjistíme, že z 58 lidí, kteří se na výzkumu hrobky aktivně podílejí, jich zemře v následujících 12 letech maximálně osm. V hrobce ale smrtící hrozba přesto číhá. Nepřítel se jmenuje kropidlák žlutý!
Okouzlil by nás spíš svým latinským názvem Aspergillus flavus. Je to houba, konkrétně plíseň, která je v egyptských hrobkách poměrně běžná. Dokáže dlouho přežít v suchém uzavřeném prostředí, ale…
Lék na leukémii na obzoru?
Je kropidlák smrtícím nebezpečím? Produkuje aflatoxin, což je karcinogenní a akutně toxická sloučenina. V případě, že napadne potraviny a my je budeme dlouhodobě konzumovat, mohou nastat fatální následky. Na pozoru by měli být hlavně alergici.
Vdechování spor kropidláku zdravé není, ale aby to člověka dovedlo až do hrobu? K tomu studie chybí. Ani tak nepouštějme kropidláka ze zřetele. Faraonova kletba se totiž může paradoxně stát lékem na leukémii!
Vědci z Pensylvánské univerzity z něj totiž loni izolovali dosud neznámou třídu molekul. Konkrétně jde o čtyři různé varianty takzvaným asperigimycinů, které se u hub vyskytují jen zřídka.
V laboratořích přijdou na to, že dvě z těchto látek zasahují do procesu buněčného dělení a vykazují tak silnou aktivitu v boji proti leukemickým buňkám! Na výsledky si ale budeme muset ještě hodnou dobu počkat, zatím jsou v plánu testy na zvířatech.
