Ten příběh zní jako bláznivá pohádka. A přece se stal. Jeho hrdinou je medvěd Wojtek, nerozlučný parťák polských vojáků během druhé světové války. První medvěd-alkoholik, první medvěd-kuřák a aktivní účastník slavné bitvy o Monte Cassino.
V dubnu 1942 potkávají polští vojáci mířící z Persie do Palestiny v horách malého chlapce. V pytli s sebou táhne hnědé osiřelé medvídě.
Mužům z 22. zásobovací roty dělostřelectva se nebohého zvířátka zželí a od chlapce ho za kapesní nožík, několik konzerv a tabulek čokolády odkoupí. Pojmenují ho Wojtek.
Věrný kamarád
Krmí ho kondenzovaným mlékem. Časem si začne pochutnávat na ovoci, marmeládách, medu a sladkých sirupech. Roste jako z vody a stává se věrným druhem polských vojáků. Ti udělají z nezbedného chlupáče svého maskota.
Netrvá dlouho a medvěd umí salutovat, rád jezdí v nákladních autech, pokud možno na sedadle spolujezdce, kdy vystrkuje hlavu z okna, a také zápasí s vojáky – většinou vyhraje a pak mu radostně olizuje tvář. Chováním se stále více podobá lidem.
Ze skleněných lahví dychtivě hltá pivo, které se stává jeho nejoblíbenějším nápojem, a potěšení najde i v cigaretách. Neumí je ale kouřit, tak je rovnou rozžvýkává.
Problém nastává, když se mají Poláci v Alexandrii nalodit na loď, která je má přepravit do Itálie…
Pomocník v boji
Britské velení odmítne zvířecího pasažéra pustit na palubu. Poláci však zapeklitou situaci bryskně vyřeší. Medvědovi vyřídí veškeré formality a přijmou ho do svých řad jako vojína. Později je dokonce povýšen na desátníka.
Obdrží vlastní služební průkaz a tak, když důstojník v přístavu spatří jeho papíry, nehne ani brvou a vpustí ho na palubu. Armádě však medvěd neslouží jen naoko. Do lítých bojů se aktivně zapojí.
V roce 1944, v Itálii během bitvy o Monte Cassino, pomáhá svým druhům ve zbroji s taháním těžkých beden s dělostřeleckou municí. Nevadí mu hluk ani všudypřítomný odér smrti.
Jako projev vděčnosti statečnému huňáči se medvěd nesoucí v tlapách dělostřelecký granát stává znakem 22. zásobovací roty. S polskými vojáky procestuje Wojtek celou Itálii. Konec války zastihne rotu ve Skotsku. Tady Wojtek završí svou cestovatelskou odyseu.
Novým domovem hnědého desátníka se stává ZOO v Edinburghu. V půli listopadu roku 1947 tak nastane smutné loučení. Navštěvovat ho ale jeho bývalí parťáci ve zbroji nepřestanou.
Přitom se neohlížejí na zákazy a protesty pracovníků ZOO a přelézají za ním do výběhu, kam mu nosí cigarety a oblíbené pivo. V prosinci 1963 se srdce medvědího hrdiny ve věku 22 let zastaví. Jeho smrt oznámí britský tisk i rozhlas. Umírá jako symbol Poláků.