„Žaluji tyto odporné zločince, kteří nezasluhují jiný trest než trest smrti zastřelením!“ pronáší nemilosrdným hlasem generální prokurátor SSSR. Moskevskou soudní síní se vzápětí rozlehnou hysterické výkřiky.

Strážci odvádějí protestující odsouzence na popravu! Jeden ze soudců se nenápadně nakloní k svému kolegovi a pošeptá mu do ucha: „Zítra budeme stát na jejich místě.“  

Na chodbě v budově Smolného institutu v Leningradě leží bezvládné tělo ruského bolševického státníka Sergeje Kirova (1886–1934).

Záhadné vraždy populárního politika v roce 1934 zneužije sovětský diktátor Josif Stalin (1878–1953) k rozpoutání tzv. Velké čistky.

Vyšetřování Kirovovy smrti se totiž rázem zvrtne v nemilosrdný hon „na čarodějnice“ během nějž Stalin postupně zlikviduje všechny své potenciální konkurenty v SSSR. Vyvrcholením jejich hrůzného pronásledování se pak stanou nechvalně proslulé Moskevské procesy.

Obviní je ze spiknutí

Stalin pověří dopadením Kirovových vrahů sovětskou tajnou službu NKVD. V její síti brzy uvízne pachatel atentátu Leonid Nikolajev (1904–1934), který je bez průtahů popraven. Vyšetřovatelé nicméně zároveň začínají odhalovat údajné protisovětské spiknutí, jehož pařáty mají vést až do nejvyšších pater Komunistické strany.

Netrvá dlouho a policisté zatýkají donedávna prominentní představitele bolševického režimu Lva Kameněva (1883–1936) a Grigorije Zinovjeva (1883–1936).

Dva někdejší blízcí Leninovi (1870–1924) spolupracovníci jsou obžalováni z připravování kontrarevoluce, teroristických útoků a podílu na zavraždění Sergeje Kirova. 25. srpna 1936 jsou ještě se 14 dalšími osobami zastřeleni! A to se krvavá mašinérie teprve rozjíždí.

Popraví svého předchůdce

„Raději zemřu, než abych vykládal lži,“ vykrucuje se drobný mužík, stojící před soudním tribunálem, jehož paže a obličej nesou viditelné známky nedávného mučení.

Ústředním strůjcem Moskevských procesů v letech 1936 až 1938 je Stalinův věrný poskok a šéf NKVD Nikolaj Ježov (1895–1940). Vyšetřovatel si ve funkci počíná naprosto bezcitně.

Posílá na smrt až 1000 lidí za den! Bez mrknutí okem dá zastřelit i svého předchůdce v čele NKVD Genricha Jagodu (1891–1938)!

Ironickou tečkou za sérií bezohledných justičních vražd se pak v roce 1940 stane poprava samotného Ježova, který nakonec rovněž upadne v diktátorovu nemilost a skončí stejně tragicky jako jeho oběti.