Z mučírny se rozléhá nelidských křik. Kat zde vyslýchá Margery Jourdemayneovou. Obviněna je z toho, že chtěla za pomoci čar sprovodit ze světa anglického krále. „Ano, ano,“ přiznává se Margery.

S plánem zabít panovníka jí údajně měla pomáhat skupina nebezpečných nekromantů. Je to možné?

Není to poprvé, co Margery Jourdemayne (†1441) čelí obvinění z čarodějnictví. Už o bezmála deset let dříve, konkrétně v roce 1432, strávila několik měsíců ve vězení na hradě Windsor.

Tehdy jí ale soud pod podmínkou, že se v budoucnu zdrží všech kontaktů s magií, propustil. Margery se ovšem i poté živí prodejem kouzelných lektvarů, sestavováním horoskopů a výkladem budoucnosti.

„Jednou z jejích klientek se stala Eleanor Cobham,“ říká historička Gemma Hollman. Šlechtična a zároveň dvorní dáma chce stůj co stůj získat srdce vévody z Gloucesteru. Od Margery si proto koupí nápoj lásky a nenápadně ho podá svému vyvolenému.

Ten s ní zakrátko naváže milostný poměr, zapudí manželku a nakonec ji učiní svou chotí.

Pomoc s otěhotněním

Stráže odvádějí překvapenou Margery do cely. Když se o jejím zatčení v létě 1441 dozví Eleanor (asi 1400–1452), celá zesiná. Jourdemayneovou navštěvuje také po svatbě s vévodou. Dlouho totiž nemůže otěhotnět.

Opět proto kouzelnici vyhledá a ta jí problému údajně zbaví. Margery je ale tentokrát obviněna z něčeho mnohem horšího než jen z čarodějnictví. Kouzly údajně chtěla usilovat o život králi Jindřichu VI. (1421–1471).

„Objednavatelkou měla být mocichtivá Eleanor, jejíž muž by se v případě panovníkova skonu pravděpodobně stal novým anglickým králem,“ vysvětluje záhadolog Brent Swancer. Vévoda je totiž Jindřichovým strýcem a nejbližším žijícím příbuzným.

Trojce černokněžníků?

„Řekni jména svých společníků!“ křičí kat na zemdlenou Margery, která se mu po dlouhém mučení přiznává ke všemu, z čeho je viněna. Podle ní ovšem měli čin provést nekromanti. Ona sama by panovníkovi nebyla schopná svými slabými kouzly ublížit.

Obrátila se proto na vyhlášené černokněžníky. Měli jimi být John Hume (†1441), Thomas Southwell (†1441) a Roger Bolingbroke (†1441), osobní Eleanořin zpovědník. Všichni tři proto putují na mučidla.

Poslední zmíněný se dozná nejen k tomu, že vyvolával mrtvé a chtěl černou magií zabít krále, ale ukáže i na údajnou hlavu spiknutí. „Byla jí vévodkyně z Gloucesteru,“ prohlašuje.

Podivné dění na hřbitovech

Plameny šlehají vysoko k nebi a stravují Margery Jourdemayneovou. Celá čtveřice je na podzim 1441 odsouzena k smrti. Zatímco Southwell a Hume umírají ve vězení, Margery končí na hranici. Nejhůře dopadne Bolingbroke.

Jako domnělý nekromant je vláčen ulicemi a pak takřka uškrcen na oprátce. Následuje stažení z kůže, setnutí a rozčtvrcení. To Eleanor díky své modré krvi vyvázne „jen“ s doživotím.

Podle většiny historiků byla ale obvinění smyšlená a za nitky z pozadí tahal kardinál Beaufort (1375–1447), úhlavní vévodův nepřítel, jenž tak svého soka zdiskreditoval.

„Z té doby máme nicméně hojné zprávy o podivném dění na londýnských hřbitovech i tom, že se lidé obávali oživlých mrtvol, jež se prý často objevovaly v ulicích,“ píše Swancer.

Podle záhadologů proto nejde úplně vyloučit ani to, že v Anglii tehdy skutečně působili i nesmírně mocní nekromanti…