Před tragickým rokem 2000 a nehodou na letišti Charlese de Gaulla v Paříži (zemřelo při ní celkem 113 lidí), která předznamenává konec těchto letounů, slouží letouny Concorde celých 24 let bez vážnějších poruch.
Jsou symbolem smíření Velké Británie a Francie, jejichž nejlepší inženýrské mozky se spojí ve vzájemné spolupráci a přivedou na svět malý technický zázrak. Tato svornost se odráží i ve jméně vzdušného plavidla, které se vyskytuje v obou jazycích a může být překládáno jako harmonie, spojenectví nebo shoda.
Na jeho vývoji spolupracují francouzská Aérospatiale a britská British Aircraft Corporation, přičemž nadzvukové trysky pocházejí z britských dílen Rolls-Royce a francouzských Snecma. Nikdy jich není postaveno mnoho, na celém světě pouhých 20 kusů a z toho jen 14 pro skutečné komerční linkové lety. Sedm pro British Airlines, sedm pro Air France.
Zbylé jsou testovací prototypy.
Proč tak málo?
Za jeho exkluzivitu může několik faktorů. Prvním je cena, která se během vývoje vyšplhá až na šestinásobek původních odhadů – 23 milionů liber za kus, což si Air France i British Airlines mohou dovolit jen díky vládní podpoře. Nakonec je odkoupeno celkem devět letadel za plnou cenu a ostatní jsou z vládního nařízení rozděleny státním aeroliniím za nominální hodnotu několika tisíc liber.
Mezi zájemci jsou kromě Číny a Íránu také Spojené státy americké, ale všichni nakonec z objednávek vycouvají. Nastupující ropná krize, která raketově vystřelí provozní náklady, a průmyslové lobby ze strany USA, jejichž vlastní prototyp nadzvukového dopravního letadla, Boeing 2707, zkrachuje ve fázi vývoje, učiní z linkového létání nadzvukovou rychlostí luxusní výsadu.
Pro ilustraci, cena jednosměrného letu přes oceán v roce ukončení provozu vychází na 4 350 liber, což by dnes dělalo bezmála čtvrt milionu korun.
A to už si rozmyslíte.
Couvající letadla
Skutečná síla letounu Concorde spočívala především v jeho, oproti ostatním dopravním letadlům, téměř dvojnásobné rychlosti. Asi nikoho nepřekvapí, že letoun Concorde (konkrétně model G-BOAD) je rovněž držitelem světového rekordu za nejrychlejší transatlantický let z Londýna do New Yorku, který před 19 lety, 7. září 1996, nastavil na impozantní čas 2 hodin 53 minut.
Celý svět se jinému modelu ve službách Air France podařilo obkroužit ze západu na východ za necelých 33 hodin.
Facebook
Twitter
RSS