Není laser jako laser. Přístroj umístěný v Badatelském centru PALS v Praze patří k nejmodernějším a nejvýkonnějším laserovým systémům v Evropě. Svědčí o tom skutečnost, že na konci května tohoto roku vypálil v pořadí již 50 000. výstřel!

Lasery nacházejí čím dál více uplatnění napříč mnoha obory. Můžeme se s nimi setkat v medicíně, kde slouží k operacím oční sítnice, ve stavebnictví k měření vzdáleností, ve vojenství k zaměřování cílů atd. Využívají je též vědci k rozličným experimentům.

Přístroje s velkým výkonem dokáží napodobit podmínky panující ve Vesmíru, konkrétně v jádrech žhnoucích hvězd. Díky tomu je možné zkoumat reakce látek na extrémní teploty a tlaky.

Jedním z takových laserů je právě i PALS (Prague Asterix Laser System), jehož jubilejní 50 000. výstřel si nenechalo ujít 25 členů Badatelského centra.

To je od roku 1998 společným pracovištěm Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR. Jsou zde uskutečňovány experimenty mezinárodního charakteru. Kapacita laseru je přidělována vybraným projektům z celé Evropské unie.

Akademie věd získala laserový systém zvaný Asterix IV za symbolickou 1 německou marku. Zařízení bylo vyvinuto v německém Ústavu Maxe Plancka pro kvantovou optiku v Garchingu u Mnichova. Následně pro něj byla v Praze vybudována moderní laserová hala.

Ke spuštění provozu došlo v květnu 2000. Od té doby zde probíhá výzkum laserového plazmatu. To vzniká interakcí laserového paprsku o výkonu až několika terawattů s hmotou.

PALS pracuje na základní vlnové délce 1315 nm. Jím generovaný paprsek lze soustředit do ohniska o průměru menším než 0,1 mm, čímž je v konečném důsledku docíleno intenzity záření až několika desítek miliard megawattů na centimetr čtvereční.

Energie o takové extrémní hustotě dokáže přeměnit jakoukoli látku v horké plazma.