Historie solných dolů je v některých zemích stará až tisíce let. Ve většině z nich se sice těžba „bílého zlata“ postupně zastavila, neznamená to však, že rozlehlé důlní chodby, vykopané často v průběhu několika staletí, zejí prázdnotou. Naopak. Ukrývají nejen řadu technologických, ale i uměleckých skvostů…
Solný důl v rakouských Alpách je skutečným unikátem, těžilo se zde totiž už v prehistorických dobách…„Hornický cepín z jeleního paroží, který tam byl objeven v roce 1838, svědčí o tom, že se tam lidé už 5000 let před Kristem snažili těžit sůl,“ podotýká rakouský archeolog Hans Reschreiter.
V 5. století př. n. l. už v Hallstattu produkovali zhruba tunu soli za den zásobovali skoro polovinu Evropy. Cenné archeologické nálezy jsou tu k vidění i dnes.
Hluboko pod zemí se nacházejí zbytky starých pochodní, jimiž byly galerie kdysi osvětlovány, a dokonce i nejstarší schodiště v Evropě, vybudované někdy kolem roku 1100 př. n. l.

Netradiční svatyně
Sůl se z dolu v polské Wieliczce u Krakova vyvážela už ve 13. století a těžba se tu nakonec zastavila až v roce 2007. Komplex zasahuje do hloubky 327 metrů a ukrývá doslova labyrint chodeb, jejichž celková délka činí takřka 300 kilometrů a mezi nejzajímavější místa tu patří podzemní kaple svaté Kingy.
Návštěva za provozu
Nejstarší solný důl na německém území se nachází v Berchtesgadenu na samých hranicích s Rakouskem. Sůl se tu doluje nepřetržitě od roku 1517. Navzdory pokračující těžbě je již skoro 170 let část dolu přístupná i veřejnosti.
Kromě obrovských jeskynních sálů zde stojí za vidění fascinující solné jezero nebo 40 metrů dlouhá skluzavka, která dříve horníkům sloužila k rychlejší přepravě mezi jednotlivými patry dolu.

Futuristické objekty
Nedaleko rumunského města Kluž se sůl dolovala už ve 2. století n. l. a v těžbě se pokračovalo i po pádu Římské říše. V roce 1932 byl ale důl opuštěn a pustl, za druhé světové války dokonce sloužil jako protiletecký kryt.
Teprve na začátku 90. let padlo rozhodnutí vytvořit z něj hornické muzeum. Více než 100 metrů pod povrchem, v těsné blízkosti důlních jezer a solných vodopádů, se dnes tyčí řada úchvatných futuristických objektů pro návštěvníky.
