Ostrůvky izolace bičované nelítostným oceánem. Každý den pumpující ropu v hodnotě desítek milionů dolarů, jsou místem, kam se pro smrt nechodí daleko, přesto jsou vyhledávanou pracovní příležitostí.

V současnosti můžeme osamělé ostrůvky z oceli a kabelů nalézt po celém světě od Severního moře po břehy Indonésie. Jednotlivé druhy se mezi sebou liší především způsobem ukotvení a hloubkou. Tzv. výsuvné plošiny (angl.

Jackup) jsou tvořeny lodí se spustitelnýma nohama a operují jen v příbřežních oblastech do 190 metrů. Plošiny s pevnými základy zabetonovanými do mořského dna už se odvažují dále od pevniny a využívají se zhruba do hloubky 520 metrů.

Cca do 900 metrů dosahují tzv. mobilní plošiny, které už postrádají pevné základy a jsou na místě drženy pomocí kotevních lan. Poloponorné plošiny jsou stavěné na sloupech, opřených ovšem nikoliv o dno, ale o plovoucí pontony, taktéž ukotvené lany.

Současná šestá generace těchto zařízení dokáže operovat i nad hlubinami okolo 3 kilometrů. A konečně, pro nejhlubší, průzkumné vrty se používá lodí s instalovaným vrtným zařízením, které se dokážou se dostat ke dnu i v úctyhodných hloubkách okolo 3700 metrů.

V objetí oceánu

Najímají se inženýři, vědci a dělníci, včetně těch, kterým se říká „roughnecks“ neboli tvrďáci a kteří odvádějí nejšpinavější údržbářskou a mechanickou manuální dřinu.

Práce probíhá vždy ve střídavých intervalech o délce 2 až 4 týdnů (podle druhu a úkolu) ve 12 i více hodinových směnách nepřetržitě 7 dní v týdnu.

Po periodě nasazení následuje stejně dlouhá doba odpočinku a osobního volna, takže většina zaměstnanců na vrtných plošinách se těší pouze 6 měsícům práce ročně. Jenže… jak píše vrtař Greg Freeman na svém blogu:

„Práce na plošině je spíš životní styl. Až na měsíc se ocitáte v podstatě v plovoucím vězení. Musíte se obejít bez sexu, jen se čtením, psaním a cvičením.“

Plovoucí město

Výměnou za téměř totální nasazení nabízejí ropné společnosti svým zaměstnancům perfektní péči. Nejde jen o vyhlídkové lety na plošinu, které obstarává helikoptéra, a hrazenou leteckou dopravu téměř odkudkoliv na planetě.

Vrtné ocelové ostrovy jsou v podstatě plnohodnotná města se zábavou zdarma.

Kromě obligátního ubytování a stravy, která je vydatná a vzhledem k rozložení směn dostupná 24 hodin denně, jsou pracovníkům k dispozici satelitní telefony, internet, tělocvičny, sauny, kino nebo společenské místnosti s videohrami.

Nejlepší motivací je však plat, který ani u začátečníků neklesá pod 300–400 dolarů za pracovní den (v přepočtu cca 7200–9600 Kč), což ročně dělá okolo 1,5–2,5 milionu korun.