Extrémně rychlý pokrok na poli genetické analýzy v posledních dvaceti letech umožňuje vědcům spoustu věcí. Například zjistit z kostí i takové detaily, jako je barva očí nebo pleti dávných populací. Pod drobnohled genetiků se nyní dostali obyvatelé pravěké Evropy.
Anatomicky moderní lidé přišli do Evropy přibližně před 45 000 lety. Tehdy ale nenašli kontinent zelený a úrodný jako dnes. Naneštěstí se zde objevili uprostřed doby ledové, kdy byla Evropa studená, nehostinná a na severu dokonce pokrytá ledovcem.
Život lidí dlouho určovaly klimatické podmínky. V období před 45 000 – 10 000 lety byla proto hlavním hybatelem doba ledová.
V teplejších výkyvech se populacím dařilo, v chladnějších obdobích se naopak jejich počet zmenšoval a i ti nejhouževnatější migrovali na jih, kde zima nebyla až tak krutá.
Ať bylo tepleji nebo doba ledová útočila naplno, byla Evropa neustále v pohybu. Jednotlivé skupiny se potkávaly a kromě znalostí si vyměňovali také genetický materiál.
Výzkumem DNA evropských pravěkých populací se nyní zabývá mezinárodní tým, složený z genetiků a archeologů. Vědci z USA, Německa a Číny se snaží odpovědět na otázky ohledně příbuzenských vztahů jednotlivých skupin, jejich migračních tras a mimo jiné i vzhledu.
Kdy přišli lidé s modrýma očima?
DNA získaná z několika desítek jedinců, kteří žili v Evropě v době ledové, prozradila, že nejstarší populace měly tmavou barvu pleti a hnědé oči. Před 14 000 lety se ale postupně začaly objevovat geny i pro modré oči.
Příkladem mohou být ostatky muže z italské jeskyně Villabruna. Z jeho genetického kódu vědci vyčetli, se uměl dívat hlubokým modrým pohledem, ale zatím měl ještě tmavou pleť. Světlá kůže se začala rozšiřovat až před 7 000 lety.
Genetici jsou přesvědčeni, že tyto postupné proměny vzhledu pravěkých populací způsobila expanze zemědělců ze Středního východu. Ti do Evropy začali migrovat, když skončila doba ledová a z kontinentu začal mizet led a sníh.
Fyzický vzhled ale není to jediné, po čem experti v genech dávných Evropanů pátrají. Mimo jiné se jim také podařilo zjistit několik zajímavých informací o vztazích pravěkých populací.
Analýza DNA například poskytla důkaz, že lidé jedné z nejdůležitějších kultur doby ledové — aurignacienu — byli před 34 000 – 26 000 lety vytlačeni gravettskými lovci.
Jedna kultura střídá druhou
Aurignatien byl první mladopaleolitickou kulturou. A její příslušníci se nevyhýbali ani území České republiky. Lebky nalezené v Mladeči nedaleko Litovle jsou dokonce nejstaršími pozůstatky anatomicky moderního člověka ve střední Evropě.
Tito lidé přišli do Evropy přibližně před 38 000 lety. Dlouho se zde ale neohřáli a to nejenom kvůli zuřící době ledové. Po necelých 10 000 letech je vystřídala mladší pravěká kultura gravettien, dobře známá hlavně svými stylizovanými ženskými figurkami.
Kromě vytváření venuší ale také intenzivně vyráběli kamenné nástroje, hlavně rydla, škrabadla a hroty.
I když se s příchodem gravettských lovců genom lidí z aurignacienské kultury ztratil, nezmizel z povrchu zemského docela. Znovu ho genetici zachytili v DNA „červené dámy“, ženy, která Evropu obývala před 15 000 lety.
Je tedy vidět, že genetické vztahy pravěkých populací byly komplexní, a že mísení kultur není ničím novým pod Sluncem.
