Janě projede tělem ostrá bolest, do ramene se jí zavrtal šíp! Z boje se přesto nestáhne. Jen si chvíli odpočine, na ránu si nechá přiložit olivový olej a slaninu, a pak se znovu vrhne na nepřítele, který urputně brání pevnost Tourelles.
Jana ví, že v sázce je mnoho – svoboda pro město Orléans i celou Francii!
Stoletá válka (v letech 1337–1453) vstoupila do své třetí, poslední fáze. Angličané a jejich spojenci Burgunďané táhnou na podzim 1428 podél řeky Loiry a obsazují jednu francouzskou pevnost za druhou. 12. října začnou obléhat důležité město Orléans.
Podniknou několik útoků, zkusí podkopat hradby, ale dobýt ho nedokážou. Proto se nakonec rozhodnou, že obránce vyhladoví!
Vrátí jim chuť bojovat
„Pokud Orléans padne, obsadí Angličané celou naši zemi!“ nepochybuje francouzský následník trůnu Karel (budoucí král Karel VII.; 1403–1461).
V zoufalé situaci využije nabídky Jany z Arku (asi 1412–1431), která věří, že byla Bohem vyvolena zachránit Francii. Dá jí k dispozici menší vojsko, s nímž dívka oděná v rytířské zbroji vyrazí k Orléansu.
Na konci dubna 1429 slavnostně vjede do města a rozdá zemdleným obráncům přivezené zásoby. Zároveň v nich znovu probudí chuť bojovat, takže může společně s válečnou radou začít plánovat protiútok proti Angličanům.
Řežou se celý den
Déle už čekat nebudou! 4. května se Francouzi vrhnou do boje a postupně dobývají nepřátelské pozice. O tři dny později svedou rozhodující bitvu o pevnost Tourelles, která blokuje přístup k mostu přes řeku Loiru.
Nepřítel sice klade zuřivý odpor, ale po celodenním boji ustoupí. Nazítří anglický velitel John Talbot (asi 1387–1453) pochopí, že nemá smysl dál bojovat, a odtáhne pryč.
Orléans je zachráněn a misky vah stoleté války se definitivně překlopí na stranu Francouzů.
