Potemnělým schodištěm se rozléhají kroky. Někdo právě jednou z věží na hradě v italské Imole sestupuje do vlhkých sklepení. Jde o nejtajuplnější místo v pevnosti. Podzemí je totiž protkané sítí chodeb a připomíná labyrint.
Dosud se ho nepodařilo úplně probádat a navíc v něm má docházet k paranormálním jevům. Na co v něm lze narazit?
Jeho čtveřice robustních věží a mohutné zdi dodnes budí obdiv. Řeč je o hradu Rocca Sforzesca, jenž se nachází v centru malebné Imoly.
Bránu do regionu Emilia-Romagna zná dnes řada lidí zejména díky tomu, že se zde nachází okruh, na němž se jezdí závody Formule 1. Na konci 15. století bylo domovem jedné z nejmocnějších žen renesance.
Jmenovala se Kateřina Sforzová (1463–1509) a přezdívalo se jí Tygřice z Imoly. Podle řady tehdejších lidí byla ve spojení s ďáblem, jemuž se měla upsat krví. Ten jí výměnou za její nesmrtelnou duši údajně mimo jiné pomáhal s přestavbou hradu…
![V pevnosti se má zjevovat duch Kateřiny Sforzové. Na opravách hradu se roku 1502 podílel i Leonardo da Vinci.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/08/1-6-768x512.jpg)
Zjevuje se za úplňku?
Ztichlou Imolu zalévají chladné stříbřité paprsky. Je úplněk. Podle pověstí lze právě tehdy na hradbách spatřit Kateřinin přízrak. Šlechtična má mít brnění a na ruce jí sedět sokol připravený k letu.
Tygřice z Imoly totiž roku 1488 ovdověla, stala se regentkou města a musela ho mnohokrát bránit se zbraní v ruce.
Když jí nepřátelé zajali děti a vyhrožovali, že je zabijí, Kateřina se údajně postavila na cimbuří, vykasala si sukni a zvolala: „Hlupáci!
To nevidíte, že si můžu udělat další.“ Na hradbách Rocca Sforzesca údajně při úplňku vyhlíží úhlavního rivala, jímž byl papežův syn Cesare Borgia (1475–1507).
![Jak o Tygřici z Imoly, tak o Cesare Borgiovi se tvrdilo, že uzavřeli smlouvu s ďáblem.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/08/2-5-768x771.jpg)
Studna opatřená čepelemi
Kamínek několikrát narazí do kamenné zdi, než se žblunknutím rozrazí vodní hladinu. Jedním z taháků imolského hradu je tamní studna. „Říkalo se, že Kateřina házela své nepřátele do studny, která byla opatřena ostrými čepelemi,“ je možné se leckde dočíst. Zda jde o legendu, nebo skutečnost, si nejsou jistí ani renomovaní historici.
Hraběnka totiž žila ve velmi tvrdé době a několikrát se stala terčem atentátu. S jejich strůjci neměla nejmenší slitování. Nechala je popravit, jejich hlavy nabodnout na kůly a vystavit na hradbách. Navíc neváhala povraždit ani děti či těhotné ženy spiklenců.
![Christopher Hibbert.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/08/3-6-e1691484785947-768x559.jpg)
Průkopnice alchymie
„Kateřina měla mnoho koníčků. Kromě lovu a tance se věnovala také alchymii,“ zpravuje nás britský historik Christopher Hibbert (1924–2008). Experimenty přitom hraběnka prováděla právě na hradě Rocca Sforzesca.
Sepsala zde i rukopis, který obsahuje 454 záhadných receptů – Většina z nich je z oblasti alchymie a medicíny.
Kdesi v podzemním labyrintu měla Kateřina podle záhadologů ukrýt svůj poklad. Zdejší lidé tvrdí, že když se někdo přiblíží k místům, kde by se snad měl nacházet, objeví se hraběnčin přízrak a další hledání znemožní.
A co že má obsahovat? Zřejmě šperky. Kateřina totiž za života proslula jako jejich vášnivá sběratelka. Je snad její duše navždy připoutaná k hradu, jak věří někteří lovci duchů?