Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Klíšťová encefalitida aneb Kousnutím to nekončí

Blíží se jaro a s ním i sezóna klíšťat. Infikovaná klíšťata si nevybírají – přisají se prakticky na kohokoliv. Následkem pak může být celá řada nemocí od klíšťové encefalitidy, přes lymskou boreliózu, až po nejrůznější méně známá horečnatá onemocnění.

Té nejzávažnější z nich, klíšťové encefalitidě, lze přitom snadno předcházet očkováním. Ať už nemoc proděláme, nebo se očkujeme, cenné informace nám může poskytnout vyšetření protilátek v krvi, které si můžeme nechat otestovat ve specializovaných laboratořích.

Encefalitida není borelióza

Klíšťová encefalitida a lymská borelióza se kvůli stejnému přenašeči často zaměňují, jde však o dvě zcela rozdílné nemoci.

Zatímco klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu a lze se proti němu chránit očkováním, lymská borelióza je původu bakteriálního, léčí se antibiotiky a preventivní očkování proti ní dosud neexistuje.

Boreliózu často provází bolesti svalů, kloubů, hlavy, únava nebo zvýšená teplota. Pokud se neléčí, může zapříčinit i poškození kůže, nervové tkáně, srdce či kloubů. „U lymské boreliózy platí, že ji člověk může dostat pouze po kousnutí klíštětem“.

Ostatní hmyz může být touto infekcí infikován, nedokáže ji ale přenést na člověka,“ vysvětluje MUDr. Dalibor Stoszek, praktický lékař pro dospělé z Canadian Medical.

V případě klíšťové encefalitidy virus během krátké doby proniká místem kousnutí dále do organismu a postupně může postihnout mozek a mozkové blány.

„U lidí nad 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a rovněž riziko trvalých následků je vyšší než u mladších pacientů,” říká MUDr.Dalibor Stoszek.

Laboratorní vyšetření
Laboratorní vyšetření „Borelióza” je vhodné absolvovat, pokud nás kouslo klíště, nemáme příznaky a chceme vyloučit riziko nákazy lymskou boreliózou. Foto: Pixabay

Mýtus o klíšťatech

Častým omylem je, že klíšťata přenáší nemoci hlavně v létě. Klíšťata ale „útočí“ celý rok – jejich nejvyšší aktivita je pozorována v období od března do června, a poté dále na podzim.

Ostražití bychom měli být až do příchodu prvních mrazů, neboť klíště bývá činné už při teplotách kolem 5 °C. Ideálními podmínkami pro něj je kromě dostatečné teploty také vlhkost vzduchu.

Když dojde k infikování

K přenosu viru klíšťové encefalitidy dochází již po 2 hodinách od přisátí. Inkubační doba se pohybuje mezi 1 až 3 týdny. Ve výjimečných případech může nemoc proběhnout bez příznaků, ale typicky má encefalitida dvě fáze. První, tzv.

chřipková fáze, trvá 3 až 5 dní a je doprovázena bolestmi hlavy, kloubů, svalů, teplotou, nechutenstvím, nevolností či únavou. Zhruba dvě třetiny nakažených se zotaví již po této fázi bez dalších následků. U zbylé třetiny následuje tzv.

období klidu, které trvá 1 až 20 dní, a po něm druhá fáze.

„V druhé fázi, která trvá mezi 2 až 3 týdny a začíná typicky náhle vzniklou vysokou horečkou, se objevuje světloplachost a velké bolesti hlavy, poruchy hybnosti svalů, zvracení, v nejtěžších případech poruchy vědomí a křeče.

Hrozí i trvalé následky, jako například chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, soustředění a rovnováhy, deprese, třes či obrna svalů,“ popisuje MUDr.Dalibor Stoszek.

Pokud na sobě pozorujete změny na kůži po přisátí klíštětem, případně výše uvedené příznaky infekce, kontaktujte svého praktického lékaře.

Obrátit se můžete také na lékaře ze služby Lékař online 24/7, se kterým se můžete spojit prostřednictvím chatu nebo videohovoru.

Vyšetření stojí 990 korun a výsledky máme k dispozici do sedmi pracovních dnů po odběru. Foto: Pixabay
Vyšetření stojí 990 korun a výsledky máme k dispozici do sedmi pracovních dnů po odběru. Foto: Pixabay

Jak se proti encefalitidě chránit?

Nejúčinnější prevencí je očkování. To lze absolvovat kdykoliv v průběhu roku, tedy nejen před začátkem klíšťové sezóny, jak mnozí mylně předpokládají, a to postupně ve třech dávkách. První přeočkování se doporučuje po 3 letech, další pak každých 3 až 5 let.

Součástí prevence onemocnění jsou i režimová opatření – vhodné oblečení do přírody pokrývající celé tělo, používání repelentů, okamžité odstranění klíštěte a dezinfekce místa kousnutí.

„Protilátky, které naše laboratoř měří, se v krvi objevují zhruba 3-6 týdnů po infikování klíštětem. Teprve tehdy je vhodné vyšetření absolvovat. Doporučujeme přijít nalačno, před vyšetřením 12 hodin nejíst a bezprostředně před odběrem nekouřit,” radí Mgr. Jaroslava Kalaninová, vedoucí oddělení imunologie EUC Laboratoří. Foto: Pixabay
„Protilátky, které naše laboratoř měří, se v krvi objevují zhruba 3-6 týdnů po infikování klíštětem. Teprve tehdy je vhodné vyšetření absolvovat. Doporučujeme přijít nalačno, před vyšetřením 12 hodin nejíst a bezprostředně před odběrem nekouřit,” radí Mgr. Jaroslava Kalaninová, vedoucí oddělení imunologie EUC Laboratoří. Foto: Pixabay

Zjištění protilátek

Hladinu protilátek proti klíšťové encefalitidě a proti lymské borelióze si lze snadno nechat ověřit. „Protilátky proti borelióze mají jen informativní charakter, že jsme se s nemocí setkali, ale nechrání nás proti další infekci.

U klíšťové encefalitidy nás naopak protilátky chrání,“ vysvětluje MUDr. Stoszek.

Speciální laboratorní vyšetření nabízejí EUC Laboratoře.

Balíček „Klíšťová encefalitida – protilátky“ poskytne informaci o tom, zda je naše obranyschopnost po očkování stále dostatečná, a nemusíme tak zbytečně zatěžovat své tělo ve chvíli, kdy to ještě není potřeba.

Případně nám odhalí nízkou hladinu protilátek, a tudíž nutnost včasného přeočkování. Laboratorní vyšetření stojí 423 korun a jeho výsledek je známý za týden.

Brzy na jaře tak hrozí riziko napadení klíštětem především na teplých, slunných a zavlažených místech. Foto: Pixabay
Brzy na jaře tak hrozí riziko napadení klíštětem především na teplých, slunných a zavlažených místech. Foto: Pixabay

(Úvodní foto: Pixabay)

Související články
Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším životem. Výsledky publikované v časopise […]
Líbivé rčení, že „oči jsou okna do duše“, už jste určitě slyšeli. Kupodivu ale nejde jen o prázdnou frázi. Z jejich stavu lze rozpoznat nejen celkovou fyzickou kondici, ale i stovky vnitřních onemocnění.   Žlutavé, lehce vystouplé skvrny v očním okolí nejsou nic, co by nedokázala zkrotit trocha šikovnosti a make-upu. Na pohled kosmetický problém […]
Agrovoltaika vznikla před čtyřiceti lety v Německu, v současnosti ji však nejvíce rozvíjí Izrael. A zatímco v zemích s mírným klimatem se řeší, aby panely nestínily plodinám příliš, v Izraeli zase, aby stínily dostatečně a ochránily úrodu před spálením.   V Údolí pramenů letos získali rekordní úrodu 30 tun hroznů vypěstovaných právě tímto způsobem. Oblast […]
Někdo z dnešních středoškolaček a středoškoláků může jednou objevit druhou Zemi. Jiný možná postaví přístroj, který takový objev umožní. Iniciativa Generace vesmír chce mladým lidem ukázat, že cesta ke světové vědě nemusí začínat ve velké zahraniční laboratoři. Klidně může začít v české třídě.   Představte si, že jednou objevíte planetu podobnou Zemi. Nebo navrhnete kosmický […]
reklama
Historie
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Katary bůh k dobrému konci nedovedl?
Pierrovi je přes 40 let. Žije v Toulouse, kde mu patří malý krámek, a už léta poslouchá učení, které hlásají kataři, jichž se v tomto kraji nalézá velké množství. Rozhodne se přijmout jejich učení za své a stát se „dokonalým“.   Pierre uvěří, že dobrý Bůh stvořil duchovní svět, zatímco ten zlý (Satan) vybudoval hmotný […]
Posunuli Máchovi datum úmrtí?
Když v neděli 23. října 1836 na vrchu Radobýlu upravuje svoji novou báseň, všimne si Mácha, že dole v Litoměřicích vypukl požár. Na nic nečeká a běží pomáhat s hašením. Občas se osvěží vodou, kterou u toho používá. Jenže ta je možným zdrojem nákazy, která nakonec způsobí jeho smrt…   Herec, dramatik, cestovatel, kreslíř a […]
Milánský dóm se stavěl téměř 600 let
Chopil se vlády v Miláně. Ve snaze zvýraznit svou moc a bohatství i význam celého města se vévoda Gian Galeazzo Visconti rozhodne zrealizovat ambiciózní architektonický projekt. Jde o jednu z největších gotických katedrál na světě, která je v mnoha směrech výjimečná!   Katedrála Narození Panny Marie (Duomo di Milano – Milánský dóm) se na náměstí […]
Zajímavosti
Tyrkysová: Barva, která nás ochrání před smrtí?
Není to ani modrá, ani zelená. Přesto je však plnohodnotnou barvou se svým vlastním původem! Proč je tyrkysová tak oblíbená? A kdo jí dal jméno?   Už tisíce let lidé milují vzácný kámen, který má díky obsahu mědi velmi nevšední barvu. Nejstarší stopy směřují do Egypta, kde zdobí předměty nalezené v hrobkách – tím nejslavnějším […]
Habsburg: Kolébka mocného rodu
První Habsburk usedá na český trůn v roce 1306. Dlouho tady nevydrží. Podruhé se rod dotkne české královské koruny v roce 1526 a vydrží vládnout až do vzniku republiky. Kde se vůbec vzali?   O Radbotovi z Klettgau (?985–1045) toho historie neví mnoho. Je prý vnukem zakladatele rodu Habsburků, Guntrama Bohatého (?930–973), ale prameny jsou tak skoupé, že […]
Postavte si iglú!
Jakmile napadne sníh, děti okamžitě letí ven, aby pod jejich rukama vznikl sněhulák. Když je materiálu dostatek, pustí se někteří do iglú, inuitského obydlí.   Všichni ho dávají do souvislosti s Inuity, tedy národem, jež přežívá na severu Ameriky a Grónska. Jenže tito obyvatelé studených oblastí užívají slůvko iglú pro veškerá obydlí. Vedle těch sněhových se […]
Iguanodon: První objevený dinosaurus
Dělníci v lomu v Sussexu mají v rukou krumpáče a rozbíjejí obří šutry na menší a ty pak na štěrk. Pak si jeden z nich všimne kamene se zvláštním obtiskem. Schová ho – občas do lomu chodí blázen, který tyto zvláštnosti kupuje. Třeba zaplatí i tentokrát…   Je příjemné slunečné odpoledne a anglický lékař Gideon Mantell (1790–1852) […]
Záhady a napětí
Dokonalé rysy Dámy z Elche: Vytesali bustu do kamene v bájné Atlantidě?
Z pohledu na dokonalé linie se tají dech. Obří kruhy přitisknuté k hlavě tajemné dámy působí, jako by spojovaly minulost s dalekou budoucností a technologiemi, o kterých si mohla starověká civilizace nechat jen zdát. Kdo je tajemná Dáma z Elche? Vzniklo dokonalé dílo pod šikovnýma rukama sochaře ze ztracené Atlantidy, nebo ji mají na svědomí […]
Stínoví lidé: Temné bytosti z jiných dimenzí, nebo jen hra mysli?
Svědci z celého světa popisují nezávisle na sobě tytéž detaily: černou siluetu bez rysů, klobouk se širokou krempou a mrazivý pocit, že si je někdo prohlíží. Někdy stojí u nohou postele, jindy se mihnou koutkem oka a zmizí. Jsou to návštěvníci odjinud, nebo jen mimořádně přesvědčivý výtvor našeho mozku?   Noc v americkém obytném přívěsu. […]
Sovětský vrt do pekla: Z hloubky dvanácti kilometrů se ozývalo sténání mrtvých
Chtěli zjistit, co se ukrývá hluboko pod zemskou kůrou. Místo toho objevili dutinu, z níž se ozývalo sténání mrtvých, jejichž duše byly lapeny v samotném pekle. Přesně to se mělo stát při velikášském projektu Sovětského svazu v druhé polovině 20. století.   Stroje pracují na plné obrátky. První kilometry země obrovský vrták špikuje jako nic. […]
Most Overtoun: Proč tu psi skáčou do prázdna?
Na první pohled je to jen krásný kamenný most u skotského sídla Overtoun House. Jenže majitelům psů se během jeho přecházení již desítky let svírá žaludek. Některá zvířata se podle svědků náhle rozběhnou k okraji a skočí dolů do rokle, jako by je tam něco přivolalo. Jde jen o nešťastně řešené místo, nebo tu psi […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz