K veliké nepříjemnosti dochází jednoho dne roku 1778 v jednom z vídeňských nevěstinců v pověstné čtvrti Spittelberg. „Nestydíte se říkat si o tolik peněz?“ vyčítá zámožně oblečený host lehké ženě. „To je moje obvyklá taxa,“ brání se srdnatě děvče.
Nedorozumění si brzy všimne majitelka nevěstince a chystá se zakročit ve prospěch svojí svěřenkyně. „Koukejte zaplatit. Když nemáte na děvku, nemáte sem chodit,“ okřikne muže, který nemíní platit. Host ale trvá na svém: „Nic nedostanete.
Je to moc drahé.“ Provozovatelce nejstaršího řemesla na světě po chvíli dohadování dochází trpělivost. „Ven,“ chytne neplatiče za límec kabátu a vleče jej směrem ke dveřím. Nemilosrdně ho vyhodí na ulici.
Stydlivý svůdník
„To jste neměla dělat. Víte, kdo to byl? Sám císař! Chodí si sem užívat nazapřenou,“ šeptne kdosi ze svědků incidentu majitelce nevěstince. „Císař necísař, platit se musí. Jinak ať se tu ani neukazuje,“ odvětí ale rázná žena.
Připomínkou slavné historky se stane text, který dodnes zdobí podloubí uvnitř restaurace v dnešní vídeňské uličce Johanna Gutenberga číslo 13: „Obloukem této brány vyletěl císař Josef II.“ Vždycky ale takový nebýval.
„Egyptský Josef“ přezdívali v mládí u dvora budoucímu císaři Josefovi II. (1741–1790). Přirovnáním k příběhu sluhy z biblického Starého zákona, který utekl před nástrahami půvabné manželky boháče Putifara, naráželi na jeho stydlivost. Za proměnou Josefa II. ve svůdníka stojí žena jeho srdce.
Manželství k ničemu
Když se v říjnu roku 1760 poprvé setkal se svojí budoucí chotí Isabelou Parmskou (1741–1763), tehdy 19letá krasavice ho naprosto okouzlila. Dívka byla už méně nadšená. Do manželství se nehrnula.
Muž je podle jejího vyjádření „neužitečné zvíře, samolibý mocichtivý hlupák“. Josefovu náklonnost Isabela neopětuje. Císař chladem své ženy trpí. Ještě horší ale je, když Isabela umírá.
Šťastný není Josef ani ve druhém domluveném sňatku s Marií Josefou Bavorskou (1739‒1767). Cítí k ní vyloženě fyzický odpor. Jejich manželství proto zůstane nenaplněné.
Místo toho Josef, už jako císař Svaté říše římské, začíná inkognito navštěvovat vídeňské vykřičené domy, v nichž uspokojuje svůj chtíč.
(Zdroj: HISTORY revue)
