Lovci mimozemského života upírají zrak k Europě, jednomu z Jupiterových měsíců. Hostí tenhle zamrzlý svět s oceánem a silnou vrstvou ledu život? Právě to chce zjistit NASA. Posílá sem sondu Europa Clipper. Fascinující měsíc má detailně prozkoumat.

Kosmická loď Europa Clipper je už 85 milionů kilometrů daleko od Země. Míří k jupiterovu měsíci Europa, aktuálně největšímu adeptu na mimozemský život. Vědecký svět je napnutý.

Už před lety jím otřásl klíčový objev – Pod tamním ledem se ukrývá oceán kapalné vody. A co víc, nedávno se ukázalo, že  na povrchu Europy jsou prokazatelné stopy uhlíkových sloučenin. A uhlík je základní stavební prvek života, jak ho známe!

Přítomnost uhlíkových molekul tedy naznačuje, že v oceánu Europy mohou probíhat chemické procesy umožňující vznik a udržení života. Co to ale znamená?

Jak by mohl vypadat život na Europě?

Pokud v tamním oceánu existuje život, pravděpodobně se podobá organismům, které na Zemi žijí v extrémních podmínkách: v hlubokomořských pramenech či v podzemních jezerech Antarktidy.

Mohly by to být mikroorganismy využívající energii z působení mezi vodou a kamenným podložím, podobně jako živočichové v hlubokomořských termálních pramenech. Úkolem sondy, která na Europu míří, je detailně zkoumat povrch a okolí měsíce. Cíl?

Zjistit, zda jsou zde podmínky vhodné pro život. Bude analyzovat složení ledové krusty, hledat vodní gejzíry a zkoumat magnetické pole Europy. To by mohlo nabídnout další důkazy o oceánu, který se pod ledem ukrývá. A pokud by na Europě skutečně byl život? Pak by šlo o jeden z největších objevů v dějinách lidstva!

Několikaletá cesta Sluneční soustavou

Na svoji několikaletou pouť se kosmická loď vydala 13. října loňského roku. Pohybuje se rychlostí 27 kilometrů za sekundu a brzy proletí kolem Marsu.

Začátkem března kolem něj udělá kličku, využije jeho gravitace a bude pokračovat dál ve své cestě dlouhé 2,9 miliardy kilometrů. Poté zažehne své motory a vstoupí na dráhu kolem Jupiteru. To by se mělo odehrát v roce 2030, za 5,5 roku.

Sonda si nese devět vědeckých přístrojů a má za úkol celkem 49krát proletět kolem Europy. Tomu bude uzpůsobený celý pohyb kolem Jupiteru.

Při každém oběhu sonda stráví v nebezpečné radiační zóně u Europy méně než jeden den. Poté se na čas vzdáli a za 2-3 týdny později celý proces zopakuje. Sonda měří na šířku (přes fotovoltaické panely) 30,5 metru a má hloubku 17,6 metru.

Je tak větší, než basketbalové hřiště! Mohou za to hlavně fotovoltaické panely. Bez nich by to ale nešlo, u Jupiteru bude potřeba nasbírat dostatek slunečního svitu k napájení vědeckých přístrojů a palubní elektroniky.