Snad každý zná nějaký ten příběh o bludné nebo ztracené lodi, která i celá desetiletí brázdí oceán. Jenže podle některých náznaků existují dokonce i takové ostrovy.

Mýtické kousky pevniny ztracené kdesi uprostřed vln, o kterých si námořníci vypráví legendy. Skutečně je tajuplný ostrov St. Brendan jedním z nich?

Konec 15. století je úsvitem obrovských koloniálních impérií. To největší začíná postupně budovat Španělsko, které tak vstupuje do své zlaté historické etapy.

Jedním z klíčových míst, jež slouží jako výchozí bod pro další zámořské výpravy, se záhy stávají Kanárské ostrovy se svým domorodým a záhadným obyvatelstvem zvaným Guančové. Na začátku 16. století vyráží ke Kanárským ostrovům jedna španělská loď za druhou.

Obecně se má za to, že je tamní souostroví v čele přístavem na Tenerife už dokonale zmapované, jenže někteří lidé upozorňují na jeden malý ostrov, který je na některých mapách uveden s poznámkou „nenalezen“.

Postupně se legenda o něm šíří a stává se jedním z nejpodivuhodnějších námořních příběhů. Skutečně tam někde kolem západního pobřeží Afriky pluje ostrov, který nedokáže nikdo najít?

Známý už ve starověku?

Dostává název Saint Brendan – Svatý Brendan a mnozí ho označují za osmý ostrov Kanárských ostrovů. Ostrov, na kterém se však nikomu nepodařilo přistát. Pokud je tomu tak, okamžitě se nabízí otázka: Kde se tedy informace o něm vzaly?

Český spisovatel a záhadolog Karel Kýr naznačuje, že o tomto bájném kusu pevniny možná věděli už antičtí učenci.

„Řecký přírodovědec Ptolemaios, který žil ve 2. století, ve svých spisech údajně píše o ostrově Aphositus jako o ostrově ´na který nelze vstoupit´,“ uvádí Kýr s tím, že by podle všeho mělo jít právě o St.

Brendan. Později se navíc ostrov objevuje na několika mapách, což naznačuje, že ho někteří středověcí a raně novověcí kartografové přinejmenším zahlédli. Nemohli se ale prostě jen splést a zakreslit chybně nějaký již známý ostrov?

Jedna teorie pracuje s možností, že za vším bylo pozorování 500 kilometrů vzdáleného ostrova Madeira. Proč však podle řady lidí toto vysvětlení nesedí?

Několikrát údajně spatřen

Karel Kýr upozorňuje, že existuje řada poměrně přesných záznamů umísťujících ostrov jen pár desítek kilometrů severně od ostrova Hierro (nejzápadnější z Kanárských ostrovů – pozn. red.).

A i když dřívější mořeplavci nebyli zcela přesní, je prakticky vyloučené, aby si ho mohli zaměnit za Madeiru. Jenže v dalších stoletích se vše ještě komplikuje. Postupně totiž přichází zprávy o pozorování fantomového ostrova na různých místech.

A to nejen z lodí, ale i třeba z ostrovů – například z kanárské La Gomery či Palmy. Až to vypadá, jako by se malý ale velmi vysoký ostrov chvílemi objevoval a vzápětí zase mizel.

V 19. století, kdy dochází k velkému posunu v přesnosti map a navigace, je většinou tehdejších badatelů ostrov označen za nehodný zápisu.

Především námořníci však v jeho existenci často pevně věří a povědomí o něm je tak silné, že se dostává i do některých literárních děl.

Fata morgána?

I v dnešní době je ostrov obestřen pavučinou mýtů a legend a lze jen těžko rozklíčovat, které informace o něm jsou vybájené a které se zakládají na skutečných výpovědích.

Ostatně i jeho jméno je spojeno s příběhem – Irský světec Brendan měl být totiž dle legendy tím, komu se jako jedinému podařilo na ostrov někdy v 5. nebo 6. století vstoupit. Dnešní vědci jsou však k celému příběhu o této pevnině skeptičtí.

Naznačují, že by za vším mohla být směsice námořnické pověrčivosti se skutečnými omyly při zakreslování map. Další teorie zase pracuje s možností, že St.

Brendan jen dílem fata morgány, tedy optického jevu, kdy se díky zrcadlícímu se vzduchu zdá, že je na obzoru nějaký – klidně velký a realisticky vypadající – objekt. Ve hře jsou pak ale i odvážnější teorie.

Například ta, že vše způsobilo pozorování nějakého gigantického vodního tvora, že je ostrov napůl ztracen v jiné dimenzi nebo že opravdu pluje volně po oceánu. Může být něco z toho nakonec pravda?