Je prudce jedovatý, navíc je cítit po zkažených vejcích… I přesto má sirovodík jednu nedocenitelnou vlastnost – dokáže skvěle ochránit spermie savců před vážným poškozením.

Na výjimečnou superschopnost životně důležitého plynu, avšak se špatnou pověstí, upozornili vědci z Biomedicínského centra plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Na výzkumu sulfanu v plodnosti samců spolupracovali s odborníky z Universidad de Castilla-La Mancha ve Španělsku.

Využití se meze nekladou

Úlohou sulfanu v regulaci plodnosti se přitom tento tým zabývá již několik let. Stal se proto prvním, kdo světu před pár lety odhalil jeho významnou roli u vajíček savců.

I přesto že svou jedovatostí předčí i cyankali, organismy si jej v malém množství vyrábí ve svých buňkách. A následně využívají k nejrůznějším účelům.

„Z plynů, které plní v organismu důležitou roli signálních molekul, takzvaných gasotransmiterů, je už dlouho znám oxid dusnatý. Jednou z jeho hlavních úloh je regulace průtoku krve cévami.

Na významnou roli sulfanu v těle živočichů nahlíželi vědci dlouho s despektem právě proto, že je ve větších koncentracích prudce jedovatý.

Dnes už ale není o zásadním významu tohoto plynu pro náš organismus nejmenších pochyb,“ prohlásil vedoucí týmu Jan Nevoral.

Efektivní štít

Podle Nevorala si varlata samců vyrábí sulfanu poměrně velká množství. Jindy nebezpečný plyn se totiž dle plzeňských kapacit váže na určitá místa bílkovin v mužské pohlavní buňce, čímž ji efektivně ochrání před poškozením.

„Spermie získávají tuto ochranu sulfanem ještě během vývoje ve varleti. Do pohlavního traktu samice už vstupují náležitě ‚obrněny‘ atomy síry na všech citlivých místech,“ vysvětlila celý mechanismus členka Nevoralova týmu, Hedvika Řimnáčová.

Problém jménem radikály

Než totiž spermie vůbec získá šanci k oplodnění, musí podniknout několikadenní strastiplnou cestu pohlavním ústrojím samice. Přitom čelí řadě nepříznivých vlivů, včetně působení silně reaktivních volných radikálů.

Ty přitom vznikají i v samotné spermii jako zplodiny intenzivního metabolismu při produkci energie potřebné k jejímu pohybu. Přítomné jsou ale také v okolním prostředí.

U myší i prasat

Bohužel pro naše rozmnožovací ústrojí mohou volně poškodit bílkovinné molekuly, čímž dojde k narušení životně důležitých pochodů mužské pohlavní buňky. A právě tomu by podle plzeňských odborníků mohl plyn zabránit.

Potvrdili totiž existenci přirozené ochrany sulfanem u lidských spermií. Tato efektivní ochrana by ale měla kolovat organismem také myším a divokým prasatům.

(Foto: Freepik)