Tak, jak se prohlubuje naše závislost na ICT systémech, které nutně potřebujeme ke splnění obecných požadavků na digitalizaci společnosti, tak se stále důležitějším tématem stává ochrana těchto systémů. Profesně pocházím přímo z prostředí privátní ICT infrastruktury, zejména z telekomunikací, ve které jsou otázky kybernetické bezpečnosti brány velmi vážně. Naopak ve veřejné správě nebývá toto téma považované za nejdůležitější – bezpečnost ICT systémů je drahá a žádné viditelné zlepšení služeb nepřináší. Naopak, na úřadech, v nemocnicích, ve školách či podobných organizacích je vůbec docela těžké přesvědčit personál o potřebách školení a dodržování základní kybernetické hygieny. Ruku v ruce s narůstající závislostí na digitálních procesech se tak vyvíjí i unijní legislativa.

Aktuálně platná směrnice NIS, směrnice o bezpečnosti sítí a informací, je prvním celoevropským právním předpisem o kybernetické bezpečnosti a jejím konkrétním cílem bylo dosáhnout vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti ve všech státech EU. Přestože se zvýšila schopnost členských států – obecně považujeme evropské schopnosti kybernetické ochrany za prvoligové, ukázalo se, že provádění směrnice je obtížné, roztříštěné napříč evropským trhem.

V reakci na rostoucí hrozby spojené s digitalizací a s prudkým nárůstem kybernetických útoků předložila Komise návrh na nahrazení Směrnice NIS novou směrnicí, nazvanou stejně – Network and Information Security Directive 2 (NIS2).

Cílem Komise je posílení bezpečnostních požadavků, řešení bezpečnosti dodavatelských řetězců, zjednodušení oznamovacích povinností, no a v neposlední řadě posílení pravomocí příslušných národních a evropských úřadů odpovědných za prosazování, včetně harmonizovaných sankcí.

Návrh NIS2 byl několik let diskutovaný v různých orgánech Komise, současné znění je již zafixované po jednání Trialogu v červnu tohoto roku. Stínovým zpravodajem NIS2 je mimochodem europoslanec Evžen Tošenovský z ODS (ECR).

Co je důležité pro všechny z nás, navrhované je rozšíření oblasti působení Směrnice NIS2 tím, že fakticky zavazuje více subjektů a odvětví k opatřením, které v dlouhodobém horizontu zvýší jejich vlastní kybernetickou bezpečnost.

V aktuální, dosud platné Směrnici NIS, jsou vyjmenované dvě skupiny subjektů. Jsou to provozovatelé základních služeb a provozovatelé digitálních služeb. Tyto subjekty mají na základě transpozičních zákonů povinnosti odvětvové, ale také objemové. Regulovaným se tedy stal takový subjekt, který provozuje služby v oblastech:

• energetika (elektřina, ropa, zemní plyn),
• doprava (letecká, železniční, vodní, silniční),
• bankovnictví (úvěrové instituce),
• infrastruktura finančních trhů,
• zdravotnictví (zdravotnická zařízení, včetně nemocnic a soukromých klinik),
• dodávky a rozvody pitné vody (dodavatelé a distributoři),
• digitální infrastruktura (výměnné uzly internetu (IXP), poskytovatelé služeb systému doménových jmen (DNS), registry internetových domén nejvyšší úrovně (TLD).

Avšak musí plnit i kritéria objemu poskytovaných služeb, tzv. dopadová kritéria. Tedy ne každé čerpadlo PHM je základní službou, ne každý operátor poskytující přístup k internetu je základní službou, nikoliv každá ordinace je základní službou.

Zpátky ke kybernetické bezpečnosti. V moderní společnosti jsou samozřejmě systémy základních služeb řízené informačním systémem. Systémy, na kterých jsou základní služby závislé, jsou Informační systémy základní služby.

Návrh Směrnice NIS2 regulované oblasti rozšiřuje, a to ve velkém. Mění se i terminologie. Nově jsou subjekty dělené na základní a důležité.

Základní subjekty dle Směrnice NIS rozšiřuje navíc ještě:

• v odvětví energetiky – pododvětví dálkového vytápění a chlazení a také vodíku (provozovatelé výroby, skladování a přepravy vodíku),
• do odvětví zdravotnictví se budou vedle zdravotnických zařízení nově řadit také referenční laboratoře EU, subjekty provádějící výzkum a vývoj léčivých přípravků, subjekty vyrábějící základní farmaceutické výrobky a přípravky a zdravotnické prostředky považované za kritické v případě ohrožení veřejného zdraví),
• vedle odvětví pitné vody se přidává i odvětví odpadní vody,
• do odvětví digitální infrastruktury se nově řadí také poskytovatelé služeb cloud computingu, služeb datových center, sítí pro doručování obsahu, služeb vytvářejících důvěru, veřejných sítí elektronických komunikací, služeb elektronických komunikací (jsou-li jejich služby veřejně dostupné),
• nově se sem řadí také subjekty v odvětví veřejné správy (ústřední subjekty veřejné správy, orgány samosprávy), a vesmíru (pozemní infrastruktury podporující využívání kosmického prostoru).

Důležitými subjekty jsou navržené:

• poštovní a kurýrní služby,
• nakládání s odpady,
• výroba, produkce a distribuce chemických látek,
• výroba, zpracování a distribuce potravin,
• výroba (zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro; počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení; elektrických zařízení; strojů a zařízení j.n. (tj.  strojů a zařízení, které mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy); motorových vozidel; přívěsů a návěsů a ostatních dopravních prostředků a zařízení),
• digitální služby (poskytovatelé online tržišť, internetových vyhledávačů a platforem služeb sociálních sítí).

Vedle přidání nových odvětví na směrnice NIS2 přidává kritérium velikosti subjektu, z něhož vyplývá, že do působnosti směrnice budou zahrnuty všechny střední a velké podniky ve vybraných odvětvích, na něž se má vztahovat směrnice NIS2. Z pohledu samospráv jde o jasné kritérium – i jejich podniky mají své zaměstnance a obraty. I menší městské nebo oblastní krajské nemocnice či zdravotní zařízení budou s největší pravděpodobností spadat nově mezi základní subjekty. Nová podoba národní legislativy transponující NIS2 velmi pravděpodobně přinese jasné argumenty ředitelům městských a krajských zařízení, proč se upřímně zabývat všemi oblastmi kybernetické bezpečnosti.

Jaké povinnosti bude muset regulovaný subjekt plnit?

Dvě základní kategorie opatření; technické a netechnické. V první řadě je to povinnost přijmout vhodná a přiměřená odpovídající technická a organizační opatření k řízení bezpečnostních rizik. Opatření musí zahrnovat tyto základní aspekty:

• analýzu rizik a politiku bezpečnosti informačních systémů
• řešení incidentů včetně prevence a reakce na ně, opět technické i netechnické kategorie opatření
• řízení kontinuity provozu a krizové řízení; včetně například cvičení přechodu na nedigitální provoz v nouzovém režimu
• zabezpečení dodavatelského řetězce včetně bezpečnostních aspektů týkající se vztahů mezi subjekty, jeho dodavateli či poskytovateli služeb. Opět zde řešíme technické a netechnické aspekty
• zabezpečení pořizování, vývoje a údržby sítě a informačních systémů včetně zveřejňování informací o zranitelnostech a jejich řešení, myšleno především nadřízeným a odpovědným orgánům – v našem případě pravděpodobně NUKIB nebo CSIRT
• vytvářet politiky a postupy, včetně auditů a penetračních testů s účelem posouzení účelnosti opatření řízení rizik KB
• subjekty budou povinné používat kryptografii a šifrování

Odpovědnými za provádění opatření budou vedoucí orgány, které budou nucené pravidelně absolvovat školení. Politika kybernetické bezpečnosti také přinese požadavky na lidské zdroje. Ve podnicích splňující kritéria vyplývající z NIS2 bude potřebné zavést bezpečnostní role Manažer kybernetické bezpečnosti, Architekt kybernetické bezpečnosti a auditor kybernetické bezpečnosti. Jistěže může být taková role sdílená, přesto bude klást nároky na odborné kapacity ICT expertů.

Pokud proběhne legislativní proces hladce, nová Směrnice o síťové a informační bezpečnosti bude vydaná někdy do poloviny roku 2023. Transpozice do českého právního řádu chvíli potrvá, ale už nyní je jasné, kam budou muset odpovědní manažeři v podnicích mířit. Koneckonců splňovat dikci směrnice mohou subjekty i dobrovolně. Ztráta dobrého jména a řešení následků vážného kybernetického útoku jsou zpravidla dražšími, nežli jsou investice do zabezpečení systémů řízení podniků a služeb.

Směrnicím NIS2 se budeme rozsáhle věnovat na konferenci KKTS Plzeň 2022, která se koná 22. září v prostorách hotelu Parkhotel Plzeň. Budeme rádi, když přijmete naše pozvání na konferenci. Registrovat se můžete zde: REGISTRACE.

 

Autor článku: Jakub Rejzek, místopředseda Výboru pro digitalizace zastupitelstva Středočeského kraje, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu z.s.