Na co sáhne, to se mu daří. Obchodováním počínaje, politikou konče. V říjnu 1878 však jeho nadějně rozjetou kariéru zhatí Zemský soud v Praze.
Ten totiž podnikateli a neohroženému novináři Janu Stanislavu Skrejšovskému (1831–1883) uloží čtyřměsíční trest za to, že shodil ze schodů a těžce zranil svého soka, architekta Viléma Tierhiera (1843–1908).
„Jen jsem se bránil!“ hájí se zoufalý otec osmi dětí. Nejvyšší soud ve Vídni mu dá sice později za pravdu, to už je však pro „vraha“ Skrejšovského pozdě.
Morálka stranou
Práce ministerského úředníka mu příliš nevoní. Ve svých 32 letech si proto Jiří Skrejšovský vypůjčí 10 000 zlatých a pustí se do novinářského podnikání. Jeho list Politik, hrdě hájící české zájmy, se chytí.
Skrejšovský je navíc neúnavný pisatel a na rozdíl od svých kolegů také obratný obchodník. Na morálku nehledí, jde mu o úspěch. A neváhá k tomu využít téměř jakýchkoliv prostředků!
Zatlačen do kouta
Na jméno nemůže přijít hlavně svému kolegovi ze staročeské strany, politikovi Františku Ladislavu Riegrovi (1818–1903). Tvrdí, že česká opozice musí být vůči Vídni daleko aktivnější, a patrně usiluje i o převzetí vedení ve straně.
Není tak týdne, kdy by se Skrejšovský na stránkách Politika do svého soka neopřel. Problém nastane, když se ocitne ve finanční tísni a je donucen noviny převést staročeskému družstvu.
Jeho předseda Vilém Tierhier je totiž „riegrovec“ a další hanopisy na svého šéfa odmítá vydávat. Skrejšovskému nabídne kompromis: může zůstat šéfredaktorem novin, musí ale psát v souladu s oficiální linií strany…
Nikdo nic neviděl
Skrejšovský se ale zkrátka nedrží. Jednou v noci si Tierhier nechá ve vydavatelství ukázat články připravené k tisku, a když spatří ten od Skrejšovského, krve by se v něm nedořezal.
Podle svědků se za ním rozběhne do patra, kde se oba muži hlasitě pohádají, načež Tierhier přepadne přes zábradlí. Osudovou potyčku však nikdo ze svědků na vlastní oči neviděl.
Skrejšovský tvrdí, že se bránil, Tierhier, který jen tak tak unikne smrti, se zase dušuje, že do něj redaktor strčil. Soud se táhne několik měsíců, spory týkající se finančních náhrad ještě další roky. Zlomený Skrejšovský dožije ve Vídni, kde v říjnu 1883 umírá.
