Masaryk, Beneš, Havel a… Kučera. Pouze tito čtyři Češi byli zvoleni do vysoce prestižní a elitní Americké filozofické společnosti.

Společnost má aktuálně méně než 1000 členů, z toho jen 158 ze zahraničí, a oceňuje mimořádné úspěchy v oblasti matematiky a fyzikálních věd, biologických věd, společenských a behaviorálních věd, umění a humanitních věd a věcí veřejných.

Profesor Vladimír Kučera byl zvolen do Americké filozofické společnosti za oblast matematiky a fyzikálních věd.

V posledních letech působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT a jeho přínos světové vědě spočívá zejména v převratných výsledcích, které posunuly oblast automatického řízení.

Jedná se o originální syntézu diskrétních regulačních obvodů, známou také jako metoda polynomiálních rovnic; Youla-Kučerovu parametrizaci stabilizujících regulátorů a neinteraktivní řízení složitých systémů, v literatuře známé jako „decoupling“: problém, který byl formulován před 80 lety, a nedařilo se ho vyřešit.

„To, že jsem byl zvolen do společnosti, která sdružuje takové osobnosti, jako jsou laureáti Nobelovy ceny, významní státníci, humanisté a lidé, kterých si nesmírně vážím, mě opravdu zaskočilo a zároveň potěšilo,” říká prof.

Vladimír Kučera.

Od Franklina k Einsteinovi

Americká filozofická společnost, nejstarší učená společnost ve Spojených státech amerických, byla založena v roce 1743 Benjaminem Franklinem za účelem „propagace užitečných znalostí“. Společnost udržuje své poslání několika hlavními způsoby.

Oceňuje a zapojuje významné vědce, humanisty, sociální vědce a vůdce v občanských a kulturních záležitostech prostřednictvím voleného členství a příležitostí k mezioborovému, intelektuálnímu společenství.

Podporuje výzkum a objevy prostřednictvím grantů a stipendií, přednášek, publikací, cen, výstav a veřejného vzdělávání.

Slouží vědcům prostřednictvím výzkumné knihovny s přibližně 13 miliony rukopisů a dalších sbírek mezinárodně uznávaných pro jejich trvalou vědeckou hodnotu.

Mezi první členy patřili George Washington, John Adams, Thomas Jefferson, James Madison, Alexander Hamilton a John Marshall.

Ruská princezna Dashkova, prezidentka Císařské akademie věd v Petrohradě, byla zvolena v roce 1789 a byla první členkou Společnosti.

V 19. století byli mezi zvolenými John James Audubon, Robert Fulton, Charles Darwin, Thomas Edison, Maria Mitchell a Louis Pasteur.

Naopak jména jako Hans Bethe, Willa Cather, Marie Curie, Albert Einstein, John Hope Franklin, Robert Frost, George Marshall, Barbara McClintock nebo Robert Merton zastupují vědecké, humanistické a veřejné úspěchy členů 20. století.

Významná osobnost české vědy

Profesor Vladimír Kučera působí od roku 2015 jako zástupce ředitele CIIRC ČVUT, předtím působil jako ředitel Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT a také jako ředitel Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.

Na všech těchto pozicích významně přispěl k rozvoji jmenovaných institucí. Vladimír Kučera je také velmi oblíbeným pedagogem, desítky let přednáší nejen na ČVUT. Je řešitelem nebo spoluřešitelem projektů se souhrnnou podporou více než 1,1 miliardy korun.

Vladimír Kučera je rovněž laureátem státní ceny Česká hlava za rok 2021, bývalým prezidentem Mezinárodní federace automatického řízení (IFAC), držitelem Francouzského státního vyznamenání Rytíř řádu akademických palem a několika čestných doktorátů a dalších ocenění.

Dnes má Společnost 981 volených členů, z toho 823 rezidentních členů a 158 mezinárodních členů z více než dvou desítek zemí. Od roku 1743 bylo zvoleno pouze 5818 členů; Společnost obecně volí méně než 30 členů ročně. Od roku 1900 je 271 členů laureátem Nobelovy ceny.

Po prezidentech Masarykovi (1936), Benešovi (1939) a Havlovi (1995) je navíc teprve čtvrtým českým občanem zvoleným do Společnosti.

(Foto: ČVUT-VIC/Ryszawy)