Při přípravách na vylodění Spojenců v Normandii vyvíjí 13. parašutistická jednotka britské armády novou zbraň – psí parašutisty. V bojích si vedou dobře, i když stejně jako vojáci trpí zraněními. Oddaný Bing je po válce vyznamenán zvláštní medailí.

 

Prvního psa získá 13. jednotka na začátku roku 1944 díky tomu, že kapitán Ken Bailey jako veterinář řídí Válečnou školu trénování psů v Hertfordshire.

Na paratrénink je vybrán také dvouletý míšenec německého ovčáka a kólie Bing. Bailey k němu přibere ovčáka Montyho a Ranee, jedinou „parafenku“. Trénink začíná tím, že si psi zvykají na hlasité zvuky.

Učí se sedět hodiny v letadle za zvuku vrtulí.

Musejí umět čenichat trhaviny a střelný prach a simulují se pro ně bojové scény, aby například věděli, co dělat, když je jejich pán zajat, jak vystopovat nepřítele a jak se chovat v době silné palby a výbuchů granátů.

První seskok naostro

Po dvou měsících se začnou učit parašutistické manévry. Bailey jim nedává před seskokem nic jíst, aby je přinutil vyskočit z letadla. S každým zkušebním seskokem ve stylu „skoč – přistaň – dostaneš jídlo“ se to psům líbí čím dál víc.

Někdy se dokonce nechají vyhodit z letadla bez loudění pamlsku. Přichází 6. červenec 1944, den D. Předchozího dne ve 23:30 startují tři letadla 13. parašutistické jednotky z Anglie a míří do Normandie. V každém letí 20 mužů a jeden pes.

Druhý den v noci, v 1:10, se připravují na seskoky. Bailey letí v letadle s Bingem a jsou poslední na řadě v seskocích.

Pyšní na splnění úkolu

První seskok Binga na okupovaném území dopadne hůř než všechny zkušební. Jeho padák se zamotá do větví stromů a Bing musí dvě hodiny čekat, až ho jeho kamarádi najdou a vyprostí. Na čumáku má dvě hluboké rány, pravděpodobně z vražedné palby Němců.

Nicméně Bing i další cvičení psi 13. parašutistické jednotky se ukážou jako velmi užiteční, obzvlášť při vyhledávání min a výbušnin. Pomáhají průzkumným hlídkám s odhalením pozic nepřátel a zachrání tak mnoho životů Spojenců.

Monty je těžce raněn již v den D a Ranee se krátce po seskoku ztratí. Bing válku přežije a dostane za zásluhy Medaili Marie Dickinové. Zemře v roce 1955 a je uložen na psím hřbitově.