V České republice hnízdí na 200 ptačích druhů. Jejich populace ale rok od roku klesají. Od roku 1982 do dnešních dnů se celkové počty ptáků snížily téměř o 6 %. Nejrazantnější je pokles v zemědělské krajině, tedy u polních a lučních ptáků, až o 31,2 %.

Trend poukazuje na to, že se v ČR zhoršuje stav krajiny, snižuje biodiverzita a tím i pestrost druhů.

V absolutních číslech se jedná o velké množství ptáků.

„Jde například o skřivana, strnada obecného nebo čejku, která bývala dříve na téměř každém poli a v současnosti patří k ohroženým druhům,“ uvedl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Informace o úbytku opeřenců v naší krajině poskytuje Zpráva o životním prostředí. Data ve zprávě jsou založena na dlouhodobém výzkumu České společnosti ornitologické a připravují se systémem občanské vědy. To znamená, že údaje v terénu sbírají dobrovolníci. Díky tomu existují relevantní údaje od roku 1982 až po současnost.

Zpráva uvádí, že nepříznivý stav přírodních stanovišť souvisí s tím, že krajina je ekologicky nestabilní. Na trend mají vliv i změny klimatu. Od roku 1982 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v ČR o 5,9 procent.

„U zemědělské krajiny to zapříčinil způsob hospodaření a jeho intenzita,“ poznamenal Vermouzek. Lány polí jsou stále velké a pěstují se na nich stejné plodiny, často za použití toxických chemikálií, vysvětlil.

„Výsledkem je, že taková krajina není ve skutečnosti živou, ale je to zelená poušť. Známe pole řepky a kukuřice. Přestože jsou na první pohled zelené, tak velmi málo živočichů a divokých rostlin v nich má možnost přežít.

Prostor není ani pro ptáky, kteří jsou na těchto složkách biodiverzity závislí,“ dodal Vermouzek.

Pokud chce česká vláda problém řešit, měla by se podle něj obrátit na celkovou zemědělskou politiku Evropské unie a nastavení dotací směřujících do zemědělství.