V kopcovité oblasti v lokalitě zvané Ulu Gombak poblíž hlavního malajského města Kuala Lumpur se nachází jedno z nejstrašidelnějších míst v celé této asijské zemi.
Džungle zde postupně pohlcuje obří sochy zvířat a dinosaurů, betonové stavby a chátrající atrakce bývalého zábavního parku. Slovo zábava vás ale dnes při návštěvě rozhodně nenapadne.
Všechno to začíná v roce 1970, kdy je v této lokalitě poprvé otevřeno 24 menších hotelů, 5 chat a jeden velký bazén. V dalších letech je areál postupně rozšiřován a v roce 1975 začíná definitivně fungovat také zdejší zábavní park Mimaland, což je jednoduše zkratka slov Malaysia In Miniature Land.
Zpočátku je vše téměř dokonalé. Jde ostatně o první areál svého druhu v celé zemi a turisté se do něj jen hrnou. Mezi hlavní atrakce patří rozsáhlý „park“ prehistorických zvířat tvořený modely dinosaurů v životní nebo téměř životní velikosti.
Nechybí také jezero pro plavbu na lodích a rybolov, obří bludiště, ve kterém se dá bloumat desítky minut nebo rozsáhlá klidová zóna vytvořená v okolních lesích.
A i když už v této době existují kritické hlasy, podle kterých provázely vznik parku nejasnosti a podivné obchody, zdá se, že začíná tradice, která jen tak neskončí. Proč se opak stal pravdou?
Náhlý konec
Léto roku 1993 je horké, jak jen léto v Malajsii umí být. Bazén v Mimalandu je narvaný k prasknutí, když v tom se ozve vyděšený křik. Záhy se ukáže, že se na jedné ze skluzavek smrtelně zranil návštěvník.
Mnozí to považují za prostou nehodu, někteří lidé však tvrdí, že to bezskrupulózní a bohatnoucí majitele dohnala karma.
Park je dočasně uzavřen, jenže přichází další pohromy – sesuv půdy poškodí bazénovou část a dalšímu zprovoznění brání náhlé žaloby a soudní spory. Vše se sype jako domeček z karet.
Místo je definitivně zavřeno v roce 1994 a od té doby ho postupně pohlcuje okolní džungle. Lidé, kteří se tam vypraví, aby zjistili jeho stav, však tvrdí, že nejen ta.
Mnoho z nich hovoří o temné atmosféře a o pocitu, jako by nad bývalým parkem viselo nějaké temné kouzlo. Mohl snad park nebo jeho majitele někdo proklít, jak věří často pověrčiví Malajci?
Co se tam děje?
Už to trvá téměř 30 let. Během nich se ve veřejném prostoru objevuje více a více zpráv o podivných jevech, ke kterým má v ruinách parku docházet.
Lidé píšou především o velmi nepříjemných pocitech cizí přítomnosti či o mrazení v zádech či dechu, který mnozí cítili na zátylku.
V roce 2020 v místě natáčela skupina filmařů a údajně i oni sami se stali svědkem tajemných jevů. Sedm členů štábu náhle dostalo nevysvětlitelný záchvat paniky a hysterie a během natáčení se několikrát porouchala různá elektronická zařízení. Výjimkou nejsou také tvrzení o spatření stínových postav.
Ty se mají pohybovat hlavně v některých opuštěných budovách nebo v okolí některých soch, kde patrně chodilo nejvíc lidí. A vysvětlení?
Existuje teorie, že během fungování parku bylo smrtelných nehod ve skutečnosti mnohem víc, majitelům se je však vždy povedlo ututlat a pozůstalé uplatit. Straší snad v areálu dodnes duchové těchto nebohých obětí?
