Postupující klimatické změny nepřinášejí pouze horká a suchá léta ve střední Evropě, ale mají za následek i tání kontinentálních a mořských ledovců.

Podle nové studie mezinárodního týmu vědců ustupující mořský led v okolí Islandu a Grónska mění cirkulaci teplé a studené vody v Atlantickém oceánu.

K tomuto závěru dospěl tým pod vedením G. W. K. Moora z University of Toronto, Mississauga, na základě analýzy údajů z let 1958 – 2014 a počítačových simulací počítačové simulace.

 Za pravdu jim dávají i data, která v březnu zveřejnili němečtí vědci z Postupimského Institutu pro výzkum dopadů změn klimatu. Podle jejich měření Golfský proud oslabil o 15 – 20 procent, což je největší propad za posledních 1000 let.

Změny oceánského proudění v severním Atlantiku přitom může razantně změnit klimatické podmínky v Evropě.

Každé oslabení Golfského proudu mít přitom navzdory globálnímu oteplování za následek ochlazení západní Evropy.  Severní větev Golfského proudu zde zmírňuje zimy, které jsou tak teplejší než v jiných oblastech se shodnou zeměpisnou šířkou.

V lednu může být rozdíl průměrných teplot mezi Norskem a severní Kanadou přibližně 30 °C.

Když dosáhne teplý Golfský proud subpolárních zeměpisných šířek, předává teplo a vlhkost vzduchu. Studená, hustá voda, která je při tomto procesu produkována, propadá do velkých hloubek, kde teče na jih.

K největší výměně tepla dochází na okraji polárního ledu a s tím, jak ubývá, zůstává v oceánech méně chladné a husté vody a proud tak bude slabší.

 „Teplá západní Evropa vyžaduje studený severní Atlantik. Oteplování, které nyní severní Atlantik zažívá, má potenciál vést k ochlazení celé západní Evropy,“ uvedl Moore.

Oslabování bude podle jeho slov stále pokračovat, což nebude mít dopad pouze na klima Evropy, ale negativní dopady pocítí i severovýchod Spojených států.