„Dámy a pánové, pozvedám číši na muže, který skutečně usiluje o svobodu naší vlasti. Na zdraví prezidenta Jeffersona Davise.“ Z hlediště se ozývá pískot unionistických vojáků a potlesk jižanů.

Půvabná herečka Pauline Cushmanová (1833–1893) nepřidala tuto repliku do svého vystoupení v Louisville, hlavním městě Kentucky – státu, který se snaží být neutrální, z vlastenectví.

Narodila se sice na Jihu, ale vyrůstala na Severu, k němuž se spíš klonila. O tento hold ji za úplatu požádali dva jižanští džentlmeni-provokatéři.

Svěřila se unionistickému důstojníkovi a ten jí poradil, aby se naoko tvářila jako zapálená jižanka, ale pracovala pro Unii. Pauline životní roli vezme.

Protančila se až ke generálovi

Zanedlouho zpívá a tančí jižanské důstojnické elitě. Dostane se až do těsné blízkosti generála Braxtona Bragga (1817–1876), velitele armádního sboru zvaného „Army of Tennessee“.

Dozvídá se, že chce táhnout na jih přezimovat, ale ještě poslední den roku 1862 překvapit nepřítele, zaútočit na jednu ze slabších divizí u Stones River.

Překvapení se díky zprávám od Pauline nekoná, naopak jižané tam dostanou na frak, což význačně povzbudí bojovou morálku Unionistů.

Nestihnou ji popravit

Lidem z Braggova okolí však vrtá hlavou, jak mohly tak důležité informace uniknout, a proto jeden podezíravý důstojník nechává prohledat osobní věci herečky. Najde mezi nimi kompromitující písemnosti a nákresy.

„Za to je před polním soudem provaz,“ oznámí jí suše. Než k popravě dojde, podaří se Cushmanovou po dalším střetnutí obou vojsk v Tennessee osvobodit. Pak už raději jen přednáší v důstojnických kurzech o svých zpravodajských metodách.