Podmořský útvar s nepříliš poetickým názvem Velká modrá díra (Great Blue Hole) se nachází ve vodách Honduraského zálivu u pobřeží Belize.

Leží v centrální části atolu Lighthouse Reef, má téměř dokonalý kruhový tvar o průměru přes 300 metrů a jeho hloubka je 124 metrů.

Jedná se o závrt krasového původu, který vznikl během minulých dob ledových, kdy je hladina oceánu výrazně nižší než v současnosti. Tehdy se vytvoří jeskyně, u které se proboří strop a když hladina vody začne znovu stoupat, dojde k jejímu zaplavení.

Jako první tuto lokalitu prozkoumá v roce 1971 slavný francouzský oceánograf Jacques-Yves Cousteau (1910–1997). Velká modrá díra je součástí větší oblasti s názvem Belizský bariérový útes, zapsané na seznam světového dědictví UNESCO.

Nové poznatky

O necelého půl století později se sem vypraví vnuk prvního zdejšího průzkumníka Fabien Cousteau (*1967) a britský miliardář Richard Branson (*1950), aby provedli podrobný průzkum celého útvaru.

Na průlomové misi v prosinci 2018 se dostanou až ke dnu a vrátí se s řadou novinek. Podaří se jim pořídit nové záběry a pomocí speciální techniky vytvoří první trojrozměrnou mapu vnitřní části Velké modré díry.

Jedním z nejzajímavějších objevů jsou podle členů expedice do té doby neobjevené podmořské krápníky, nacházející se až u samého dna jámy. Zatímco rekreační potápěči jsou nadšeni čistou vodou a možností pozorovat zajímavé druhy ryb, níže už to tak veselé není.

Okolo hloubky 90 metrů totiž začíná vrstva jedovatého sulfanu. „Ve zdejších hlubinách je naprostá tma, a protože ve vodě není žádný kyslík, neexistuje zde ani život,“ popisuje další členka výpravy Erika Bergmanová.

Příznivou zprávou je to, že tady expedice nenarazila na žádné odpady, které jsou na naší planetě prakticky všudypřítomné a setkal se s nimi dokonce i Victor Vescovo (*1966) při průzkumu Mariánského příkopu v hloubce téměř 11 000 metrů.

Sucho jako spouštěč krize?

Jednou z hypotéz, kterou se experti zabývají od 90. let 20. století, je možnost, že k pádu klasické mayské civilizace velkou měrou přispělo sucho. A právě Velká modrá díra poskytuje další důkazy k podpoře této hypotézy.

Tým výzkumníků ze dvou amerických univerzit, Rice University a Louisiana State University, odebere vzorky zdejších sedimentů, které se v průběhu času nahromadily na sebe a zanechaly chronologický záznam o historickém klimatu.

Na základě jejich analýzy vědci zjišťují, že v období 8. až 10. století spadlo v této oblasti až o 70 procent méně srážek a panovalo mnohem větší a delší sucho, než bylo obvyklé. Několik prodloužených období sucha mohlo nastartovat úpadek mayské civilizace.

Hlad, nepokoje a epidemie jsou přirozenými důsledky podobného nedostatku, protože se šíří nemoci, plodiny hynou a soupeřící skupiny spolu bojují o každý nový zdroj vody.

Změna klimatu a sucho jsou uváděny jako pravděpodobné příčiny úpadku i u některých dalších civilizací.