V Evropě to počátkem 20. století vře. Největší světové velmoci v čele s Německem, Francií a Velkou Británií se přetahují o sféru vlivu v zámořských koloniích. Snad nejvypjatější situace je ovšem na Balkánském poloostrově.

Srbsko, které je samo na pokraji občanské války, si nárokuje území Bosny a Hercegoviny, které od roku 1908 náleží Rakousko-uherskému císařství.

Jednou z nejobávanějších politických frakcí v zemi je teroristická nacionalistická organizace „Sjednocení nebo smrt“, známější spíše pod názvem „Černá ruka“. Jejím faktickým vůdcem je velitel srbské vojenské rozvědky Dragutin Dimitrijević.

Ten již v roce 1903 zorganizuje zavraždění srbského krále Alexandra I. Obrenoviće, který se na jeho vkus až příliš bratříčkuje s Rakušany. Co nevidět se ale do hledáčku teroristů dostane mnohem lákavější cíl…

Odcestuje i s manželkou

Na horkou balkánskou půdu má totiž v létě 1914 zavítat sám následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este, aby provedl inspekci manévrů v okolí Sarajeva.  O možném nebezpečí ze strany srbských a bosenských radikálů je dopředu dobře informován. Nechce však před národem vypadat jako zbabělec, a tak navzdory varování bezpečnostních složek vyrazí do Sarajeva i se svojí manželkou Žofií…

Chopí se své šance

Arcivévoda přijíždí do Sarajeva brzy ráno 28. června 1914. Má vcelku nabitý program a tak není času nazbyt. Na vlakovém nádraží na něj čeká kolona automobilů. Vyjíždí po plánované trase, kde již čekají atentátníci.

První dva se k činu neodhodlají, třetí hodí do kolony bombu – ta se však od auta odrazí, spadne na silnici a zraní několik lidí. František Ferdinand je nervózní, ale rozhodne se v cestě pokračovat.

Před budovou radnice se setká s primátorem, pronese slavnostní řeč a pak se vydá navštívit raněné členy svého doprovodu v nemocnici. Jeho řidič však špatně odbočí a při couvání jen těsně mine mladičkého Gavrila Principa.

Ten se rychle chopí šance, vytáhne z kapsy revolver a nadvakrát stiskne spoušť. Arcivévoda je zasažen do krku a sesune se na podlahu vozidla. Hned po něm se zhroutí také kněžna Žofie. Oba ještě tentýž den umírají.