Hermann Göring nemá radost. Ještě před měsícem věřil, že britské vzdušné síly budou do šesti dnů rozmetány. Teď ale nejsou Němci ke kýženému cíli o nic blíž než dřív. Spíš naopak. Na 18. srpen 1940 proto naplánuje masivní letecký útok, který má britskou vzdušnou obranu definitivně zlomit…
Statistika není k Němcům příznivá. Za každý sestřelený nepřátelský letoun ztrácejí dva stroje vlastní. Velitel luftwaffe Hermann Göring (1893–1946) přesto posílá k Británii jedno letadlo za druhým. Ví totiž, že k plánované invazi na ostrovy (operaci Lvoun) potřebuje ovládnout jejich vzdušný prostor. Útoky kulminují 18.
srpna 1940 – v den, který ze spojeneckého pohledu vejde do dějin jako „Nejtěžší“. V plánu je útok německých bombardérů na klíčová letiště Velitelství stíhacího letectva v Kenley a Biggin Hill v bezprostřední blízkosti Londýna.
„Pokud by byly tyto špatně chráněné budovy zasaženy a ti uvnitř zabiti nebo zraněni, pro systém letecké kontroly v těchto sektorech by to byla rána,“ píše britský autor Alfred Price (1936–2017).
Spraví si chuť?
Kvůli špatnému počasí je akce o tři hodiny posunuta. Kolem poledne ale britské radary zachytí německou formaci, sestávající ze 110 bombardérů doprovázených 150 menšími stíhačkami, jejichž úkolem je pročistit cestu a zlikvidovat případný protiútok. Za pár minut už proti nim startují britské Hurricany a Spitfiry.
Nebeská bitva zuří asi dvě hodiny, během nichž se Němcům podaří vážně poškodit letiště v Kenley, byť ne tak moc, jak chtěli. Biggin Hill vyvázne dokonce skoro bez šrámu. Skóre si luftwaffe vylepší odpoledním náletem na tři letecká centra na jihu Anglie: Gosport, Ford a Poling. Všechny utrpí velké škody, Britům se přesto podaří svou domovinu uchránit.
Obě strany si v „Nejtěžší den“ připíšou asi 70 sestřelů.
Facebook
Twitter
RSS