Většina lidí zná pocit, že danou situaci již někdy zažili, i když to tak není. Přesto vědci stále nemohou jev zvaný déjà vu rozluštit. Dvěma vědeckým týmům se v posledních letech však podařilo roušku tajemství alespoň poodhalit.

Déjà vu kromě zdání opakovaného provází také pocit něčeho zvláštního, neobvyklého nebo tajemného. Podobný stav někdy zažily dvě třetiny lidí. Pohlaví přitom ve výskytu nehraje žádnou roli – na rozdíl od věku. Jev totiž nejčastěji zažívají mladí lidé do 30 let.

Právě tento fakt vedl vědce k domněnce, že déjà vu nějak souvisí s vývojem mozku. Podle jiných teorií je za zvláštní jev zodpovědná nedokonalá komunikace mezi pravou a levou mozkovou hemisférou.

Nikomu se však přesný mechanismu vzniku déjà vu vysvětlit nepodařilo. Studium jevu je totiž velice složité, hlavně vzhledem k tomu, že pocit opakovaného je nepředvídatelný.

Přes komplikovanost výzkumu se tajemstvím déjà vu zabývají experti ze Středoevropského technologického institutu při Masarykově univerzitě v Brně (CEITEC). Týmu vedenému profesorem Milanem Brázdilem se dokonce nedávno podařilo potvrdit neurologický původ jevu.

Největší šanci má stresovaný vysokoškolák

Výzkumu vědců z CEITEC se zúčastnilo 113 dobrovolníků, kteří podstoupili magnetickou rezonanci mozku. Experti následně porovnávali snímky lidí, již pocit déjà vu nikdy nezažili, s obrázky těch, kteří s jevem zkušenosti mají.

Výsledky ukázaly výrazné rozdíly v množství šedé hmoty v některých částech mozku. Největší odlišnosti byly zaznamenány v hipokampu, tedy části mozku, kde vzniká paměť.

Lidé, kteří déjà vu zažili, zde měli šedé hmoty mnohem méně než dobrovolníci bez zkušenosti s tajemným jevem.

Vědci z Masarykovy univerzity také odhalili souvislost pocitu se stresem. Čím byli lidé více vystresováni, tím větší byla šance, že zažijí déjà vu. Kromě psychické nepohody podle výsledků studie roli hraje i úroveň dosaženého vzděláni. Nejvyšší šanci na neobvyklý jev mají vysokoškoláci.

Původ déjà vu v části mozku, kde se rodí paměť, podporují i výzkumy lidí trpících epilepsií. Epileptici, jejichž záchvaty mají původ v oblasti spánkového laloku, kde je hipokampus uložen, totiž pocit déjà vu zažívají často.

Jev jako kontrola vzpomínek?

V souvislosti s pocitem opakovaného je u epileptiků sledována mozková aktivita doplněná výpovědí nemocných. Na základě této metody se zdá, že déjà vu může být nepovedenou vzpomínkou na něco, co člověk skutečně v minulosti prožil.

Do souvislosti s pamětí dává déjà vu i Akira O´Connor z univerzity v St. Andrews ve Velké Británii. Jeho tým totiž našel způsob, jak jev podobný skutečnému pocitu zažitého uměle vyvolat.

Dobrovolníkům účastnícím se výzkumu byla rovněž měřena mozková aktivita pomocí magnetické rezonance.

Na rozdíl od předchozích studií experti z Británie zjistili, že aktivita při déjà vu nevychází z oblasti, kde sídlí paměť, ale z centra pro rozhodování v čelním laloku.

Překvapivé výsledky experti vysvětlují jako mechanismy mozku, kterými kontroluje naše vzpomínky, zda v nich nejsou chyby.