Věda

Laser na jedno použití vytisknete!

Laser na jedno použití vytisknete!

Jednorázové holicí strojky, které po ztupení vyhodíte, nejsou nic nového. Právě to by však bylo možné udělat i s novými čipy organických laserů, které se dají jednoduše vytisknout na inkoustové tiskárně. To srazilo výrobní náklady na pouhé centy, takže poškozené části se vyplatí rovnou vyměnit.
K vytvoření vysoce energetických paprsků používají lasery aktivní prostředí, které využívá mezi interakci elektrony a příchozích fotonů k zesílení světla. Aktivním prostředím může být například plyn, monokrystal nebo polovodič na bázi galia. V posledních letech vědci zkoumají možnost použití organických barviv na bázi uhlíku.
Organické lasery mají velký potenciál do budoucna. Jsou levné a mohou emitovat světlo v širokém rozsahu vlnových délek. Mají však i jednu nevýhodu a tou je krátká životnost, protože barviva rychle degradují. Metoda tisku laserových čipů na inkoustové tiskárně, kterou vyvinuli vědci z Francie a Maďarska, je však tak levná, že to jejich omezenou životnost vyváží.
K tomu, aby bylo možné laserové barvivo vytisknout, ho museli vědci nejprve smíchat s inkoustem, který tvoří optickou hostitelskou matrici. Přestože experimentovali s inkousty speciálně určenými pro optické aplikace, jako nejlepší se nakonec ukázal komerčně dostupný inkoust EMD6415, který vykazoval nejlepší tiskové a optické kvality.
Získaný roztok následně vytiskli na tenký plátek křemen o ploše pouhých 50 milimetrů čtverečních. Výsledný čip byl umístěný do tzv. rezonátoru, což je optická dutina vymezená dvěma zrcadly, z nichž jedno je polopropustné. Zde se emitované světlo odrazy mezi oběma zrcadly zesiluje, aby po překročení určité meze prošlo polopropustným zrcadlem v podobě laserového paprsku.
Výhodou nového čipu přitom není jen to, že je ho v případě zhoršení kvality, možné jednoduše vyndat a nahradit. Vědci také demonstrovali použití několika barviv na stejném čipu. V tomto případě kombinací dvou barviv docílili změny barvy paprsku ze žluté na tmavě červenou. V budoucnu by však mohlo být možné stejným způsobem vyrábět široce laditelné lasery, které by na jednom zařízení kombinací několika barviv pokryly celé viditelné spektrum.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017
Současná velryba

Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

21. století17.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o