Rok 2025 se zapsal do historie evropské energetiky jako přelomový pro oblast akumulace energie. Podle nejnovější zprávy bylo v Evropské unii během jediného roku instalováno celkem 27,1 GWh nových bateriových úložišť. Pro srovnání: Loni Temelín vyrobil více než 600krát víc, celkem 17,38 tisíc GWh!
Jde o nejvyšší roční přírůstek, jaký byl na evropském trhu dosud zaznamenán, a zároveň o 12. rekordní rok v řadě, což potvrzuje dlouhodobě rostoucí význam baterií v energetickém systému EU.
Boom velkých bateriových úložišť
„Zásadním sdělením letošního reportu není pouze samotný objem nových instalací, ale především změna struktury trhu.
Více než 55 % všech nových kapacit v roce 2025 připadlo na utility-scale projekty, tedy velká bateriová úložiště napojená přímo na přenosovou či distribuční síť,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Tato zařízení slouží zejména k vyrovnávání výroby z obnovitelných zdrojů, poskytování regulačních služeb a zajištění stability soustavy v době rostoucího podílu větrné a solární energie.
Naopak rezidenční segment, který v minulých letech výrazně těžil z boomu domácích fotovoltaik, v roce 2025 zpomalil a v některých zemích dokonce zaznamenal pokles.
Trh se tak postupně přesouvá od malých baterií instalovaných u domácností k infrastrukturním projektům, které mají systémový význam pro celou energetickou soustavu.
Baterie jako klíčový prvek energetické transformace
Výsledky zprávy jasně ukazují, že bateriová úložiště už nejsou vnímána jen jako doplněk k obnovitelným zdrojům, ale jako nezbytná součást moderní energetiky.
Rychlý růst utility-scale instalací odráží potřebu flexibility, kterou klasické zdroje samy o sobě zajistit nedokážou. Baterie umožňují lépe využívat vyrobenou elektřinu, snižují přetížení sítí a pomáhají stabilizovat ceny na trhu s elektřinou.
„Rok 2025 tak potvrzuje, že evropský trh s akumulací vstoupil do nové fáze. Nejde už jen o růst objemů, ale o kvalitativní změnu, v níž bateriová úložiště získávají roli strategické infrastruktury.
Tento trend bude podle analytiků v následujících letech dále sílit spolu s tlakem na dekarbonizaci, energetickou bezpečnost a stabilitu evropských sítí,“ říká Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.
Bateriová úložiště. Od doplňku k aktivnímu hráči trhu
Bateriové systémy umí přebytečnou energii levně uložit v době nízké poptávky a dodat ji zpět do sítě, když ceny rostou. Jejich přínos je ale mnohem širší.
Dokážou tlumit cenové špičky, překlenout krátkodobé výpadky výroby i reagovat na takzvané mikrovýpadky, které firmám způsobují nemalé škody. Provozovatelé úložišť dnes mohou díky 15minutovým intervalům mnohem aktivněji vstupovat do tržních operací.
Akumulace se mění v obchodní nástroj, energii lze nakoupit v době záporných nebo nízkých cen a nabídnout ji zpět, když je potřeba. „Úložiště tak přinášejí nejen ekonomický přínos, ale zároveň stabilizují síť,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Chytré řízení, umělá inteligence a nová energetická logika
S kratšími tržními intervaly roste význam dat, predikce a automatizace. Technologické firmy k řízení svých úložišť využívají systémy, které v reálném čase vyhodnocují ceny, výrobu obnovitelných zdrojů, odběrové špičky, meteorologická data i stav soustavy.
Algoritmy dokážou rozhodovat o nabíjení či vybíjení baterie dříve, než by lidský operátor stihl zareagovat. Díky tomu je možné zvyšovat výnosy, předcházet rizikům a současně přispívat ke stabilitě soustavy.
Stále důležitější je i správné dimenzování úložiště a nastavení priorit. Pokud baterie současně zajišťuje provozní zálohu, ukládání přebytků z fotovoltaiky i reakci na tržní ceny, musí mít vždy dostatečnou rezervu na pokrytí mikrovýpadků.
Právě proto hraje inteligentní řízení s prvky umělé inteligence klíčovou roli v tom, aby se jednotlivé scénáře neprolínaly a systém fungoval spolehlivě.
