Věda

technologie: Papírová kůže vnímá stejně jako kůže skutečná

technologie: Papírová kůže vnímá stejně jako kůže skutečná

Budoucnost bude patřit víceúčelovým senzorům, které budeme nosit přímo na svém těle, a využijeme je pro nejrůznější účely od monitorování vitální funkcí těla a až po nové způsoby interakce s počítačem. Podobné zařízení však nemusí být drahé. Vyrobit je ho možné i z běžně dostupných materiálů pro domácnost.
Vědci ze saúdskoarabské King Abdullah University of Science and Technology použili při vývoji svého nízkonákladového senzoru každodenní materiály z kuchyňské zásuvky, jako je hliníková folie, lepící papírky, houby nebo páska. Senzor, který pojmenovali papírová kůže, dokáže detekovat vnější podněty, včetně hmatu, tlaku, teploty, kyselosti a vlhkosti. Podobně jako jiné v současnosti vyvíjené umělé kůže do sebe integruje celou řadu funkcí, ale za pomocí levných materiálů.
Podle týmu stačilo využít určité vlastnosti materiálů, jako je pórovitost, absorpce, pružnost a rozměry. Lepící papírky posloužili k detekci vlhkosti, zatímco jejich zabarvení obyčejnou tužkou umožnilo odhalit kyselost. Houby a utěrky posloužili k detekci tlaku a hliníková folie k detekci pohybu. Všechny tyto domácí potřeby byly integrovány do papírové platformy, která byla následně připojena k zařízení schopnému detekovat změny elektrické vodivosti v souladu s vnějšími podněty.
Zvyšování hladiny vlhkosti například zvyšovalo schopnost platformy ukládat elektrický náboj a tím i její kapacitu. Vystavení senzoru kyselému roztoku zvýšilo odolnost senzoru, zatímco alkalický roztok jí snížil. Změny napětí však vyvolali i změny teplot. Přiblížení prstu blíže k platformě pak narušilo její elektromagnetické pole a snížilo její kapacitu.
Než se plně autonomní, flexibilní a multifunkční smyslová platforma stane komerčně dostupnou, je však nutné ještě překonat některé problémy. Je třeba dořešit bezdrátové propojení s papírovou kůži. Nutné jsou i zkoušky spolehlivost, které posoudí, jaká je životnost senzoru a jaký je jeho výkon v náročných podmínkách, kdy dochází k častému ohýbání.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o