Věda

technologie: Papírová kůže vnímá stejně jako kůže skutečná

technologie: Papírová kůže vnímá stejně jako kůže skutečná

Budoucnost bude patřit víceúčelovým senzorům, které budeme nosit přímo na svém těle, a využijeme je pro nejrůznější účely od monitorování vitální funkcí těla a až po nové způsoby interakce s počítačem. Podobné zařízení však nemusí být drahé. Vyrobit je ho možné i z běžně dostupných materiálů pro domácnost.
Vědci ze saúdskoarabské King Abdullah University of Science and Technology použili při vývoji svého nízkonákladového senzoru každodenní materiály z kuchyňské zásuvky, jako je hliníková folie, lepící papírky, houby nebo páska. Senzor, který pojmenovali papírová kůže, dokáže detekovat vnější podněty, včetně hmatu, tlaku, teploty, kyselosti a vlhkosti. Podobně jako jiné v současnosti vyvíjené umělé kůže do sebe integruje celou řadu funkcí, ale za pomocí levných materiálů.
Podle týmu stačilo využít určité vlastnosti materiálů, jako je pórovitost, absorpce, pružnost a rozměry. Lepící papírky posloužili k detekci vlhkosti, zatímco jejich zabarvení obyčejnou tužkou umožnilo odhalit kyselost. Houby a utěrky posloužili k detekci tlaku a hliníková folie k detekci pohybu. Všechny tyto domácí potřeby byly integrovány do papírové platformy, která byla následně připojena k zařízení schopnému detekovat změny elektrické vodivosti v souladu s vnějšími podněty.
Zvyšování hladiny vlhkosti například zvyšovalo schopnost platformy ukládat elektrický náboj a tím i její kapacitu. Vystavení senzoru kyselému roztoku zvýšilo odolnost senzoru, zatímco alkalický roztok jí snížil. Změny napětí však vyvolali i změny teplot. Přiblížení prstu blíže k platformě pak narušilo její elektromagnetické pole a snížilo její kapacitu.
Než se plně autonomní, flexibilní a multifunkční smyslová platforma stane komerčně dostupnou, je však nutné ještě překonat některé problémy. Je třeba dořešit bezdrátové propojení s papírovou kůži. Nutné jsou i zkoušky spolehlivost, které posoudí, jaká je životnost senzoru a jaký je jeho výkon v náročných podmínkách, kdy dochází k častému ohýbání.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017
Jak už vyplývá z názvu nemoci, k přenosu dochází nejčastěji kočičím škrábnutím.

Pozor na zrádné kočičí škrábnutí!

21. století18.4.2017
Relikvie, o níž se zejména v katolické církvi traduje, že je plátnem, do nějž krátce po ukřižování bylo zahaleno tělo Ježíše Krista.

Těžko odhalitelné tajemství turínského plátna

21. století11.4.2017
Polární záře na Jupiteru

Evropa se chystá k Jupiteru

21. století7.4.2017
Ne všechny srdeční choroby ale musí být smrtelné. Srdeční arytmii – poruchu srdečního rytmu, je většinou možné spravit léky.

Vzdělání jako prevence infarktu?

21. století4.4.2017
Rostliny údajně „slyší“ i hmyz, například nebezpečné housenky.

Rostliny vidí, slyší i cítí

21. století31.3.2017
Pravděpodobná podoba samice Australopitéka

Lucy chodila i šplhala

21. století28.3.2017
Dogs, jackals, wolves, and foxes
London R.H. Porter 1890 
http://www.biodiversitylibrary.org/item/57042

Falklandský „vlk“ byl spíše jako šakal

21. století24.3.2017
Samec čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Ptáci v ČR stále ubývají

21. století21.3.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o