Věda

technologie: Papírová kůže vnímá stejně jako kůže skutečná

technologie: Papírová kůže vnímá stejně jako kůže skutečná

Budoucnost bude patřit víceúčelovým senzorům, které budeme nosit přímo na svém těle, a využijeme je pro nejrůznější účely od monitorování vitální funkcí těla a až po nové způsoby interakce s počítačem. Podobné zařízení však nemusí být drahé. Vyrobit je ho možné i z běžně dostupných materiálů pro domácnost.
Vědci ze saúdskoarabské King Abdullah University of Science and Technology použili při vývoji svého nízkonákladového senzoru každodenní materiály z kuchyňské zásuvky, jako je hliníková folie, lepící papírky, houby nebo páska. Senzor, který pojmenovali papírová kůže, dokáže detekovat vnější podněty, včetně hmatu, tlaku, teploty, kyselosti a vlhkosti. Podobně jako jiné v současnosti vyvíjené umělé kůže do sebe integruje celou řadu funkcí, ale za pomocí levných materiálů.
Podle týmu stačilo využít určité vlastnosti materiálů, jako je pórovitost, absorpce, pružnost a rozměry. Lepící papírky posloužili k detekci vlhkosti, zatímco jejich zabarvení obyčejnou tužkou umožnilo odhalit kyselost. Houby a utěrky posloužili k detekci tlaku a hliníková folie k detekci pohybu. Všechny tyto domácí potřeby byly integrovány do papírové platformy, která byla následně připojena k zařízení schopnému detekovat změny elektrické vodivosti v souladu s vnějšími podněty.
Zvyšování hladiny vlhkosti například zvyšovalo schopnost platformy ukládat elektrický náboj a tím i její kapacitu. Vystavení senzoru kyselému roztoku zvýšilo odolnost senzoru, zatímco alkalický roztok jí snížil. Změny napětí však vyvolali i změny teplot. Přiblížení prstu blíže k platformě pak narušilo její elektromagnetické pole a snížilo její kapacitu.
Než se plně autonomní, flexibilní a multifunkční smyslová platforma stane komerčně dostupnou, je však nutné ještě překonat některé problémy. Je třeba dořešit bezdrátové propojení s papírovou kůži. Nutné jsou i zkoušky spolehlivost, které posoudí, jaká je životnost senzoru a jaký je jeho výkon v náročných podmínkách, kdy dochází k častému ohýbání.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Dogs, jackals, wolves, and foxes
London R.H. Porter 1890 
http://www.biodiversitylibrary.org/item/57042

Falklandský „vlk“ byl spíše jako šakal

21. století24.3.2017
Samec čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Ptáci v ČR stále ubývají

21. století21.3.2017
Strach má velké oči. Ukázalo se, že více než čtvrtina dětí ze zkoumaného vzorku (viz studie profesora Mareše) si kvůli obavám nepamatovala nic podstatného z toho, co jim zdravotnický personál v ordinaci říkal.

Z čeho jde strach aneb Bát se je zdravé!

21. století17.3.2017
Nový výzkum popírá, že by mezi migrací a kriminalitou byla zvýšená souvislost

Aktuální výzkum: Jaká je souvislost mezi migrací a kriminalitou?

21. století14.3.2017
Rockerům psychicky pomáhá přítomnost publika.

Vědecká studie: Rocker se nadře stejně jako dřevorubec!

21. století10.3.2017
Choroba je pro pacienty často zdrojem depresí. Důvodem je jejich neschopnost vést plnohodnotný život.

Alergie na vodu? Vzácná, ale reálná nemoc

21. století3.3.2017
Hlenky jsou na první pohled nevzhlednými organismy. Ve vlhkém prostředí na rozkládajících se stromech tvoří různobarevné slizovité povlaky.

Učit se dá i bez mozku!

21. století28.2.2017
Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o