Věda

technologie: Papírová kůže vnímá stejně jako kůže skutečná

technologie: Papírová kůže vnímá stejně jako kůže skutečná

Budoucnost bude patřit víceúčelovým senzorům, které budeme nosit přímo na svém těle, a využijeme je pro nejrůznější účely od monitorování vitální funkcí těla a až po nové způsoby interakce s počítačem. Podobné zařízení však nemusí být drahé. Vyrobit je ho možné i z běžně dostupných materiálů pro domácnost.
Vědci ze saúdskoarabské King Abdullah University of Science and Technology použili při vývoji svého nízkonákladového senzoru každodenní materiály z kuchyňské zásuvky, jako je hliníková folie, lepící papírky, houby nebo páska. Senzor, který pojmenovali papírová kůže, dokáže detekovat vnější podněty, včetně hmatu, tlaku, teploty, kyselosti a vlhkosti. Podobně jako jiné v současnosti vyvíjené umělé kůže do sebe integruje celou řadu funkcí, ale za pomocí levných materiálů.
Podle týmu stačilo využít určité vlastnosti materiálů, jako je pórovitost, absorpce, pružnost a rozměry. Lepící papírky posloužili k detekci vlhkosti, zatímco jejich zabarvení obyčejnou tužkou umožnilo odhalit kyselost. Houby a utěrky posloužili k detekci tlaku a hliníková folie k detekci pohybu. Všechny tyto domácí potřeby byly integrovány do papírové platformy, která byla následně připojena k zařízení schopnému detekovat změny elektrické vodivosti v souladu s vnějšími podněty.
Zvyšování hladiny vlhkosti například zvyšovalo schopnost platformy ukládat elektrický náboj a tím i její kapacitu. Vystavení senzoru kyselému roztoku zvýšilo odolnost senzoru, zatímco alkalický roztok jí snížil. Změny napětí však vyvolali i změny teplot. Přiblížení prstu blíže k platformě pak narušilo její elektromagnetické pole a snížilo její kapacitu.
Než se plně autonomní, flexibilní a multifunkční smyslová platforma stane komerčně dostupnou, je však nutné ještě překonat některé problémy. Je třeba dořešit bezdrátové propojení s papírovou kůži. Nutné jsou i zkoušky spolehlivost, které posoudí, jaká je životnost senzoru a jaký je jeho výkon v náročných podmínkách, kdy dochází k častému ohýbání.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

V rámci workshopu na téma „Distribuované zdroje a úložiště energie“ představili odborníci nejenom řešení aktuálních otázek, ale také řešení pro blízkou budoucnost.

Jak vidí odborníci budoucnost získávání a skladování energie?

21. století19.5.2017
Zahajovací ceremoniál nezapřel, jaký režim v pořádající zemi vládl.

Moskevská olympiáda: Bojkot za invazi!

21. století16.5.2017
Podle posledních výzkumů je na Enceladu takové prostředí, které by umožňovalo vznik života.

Existuje ve sluneční soustavě náhradní útočiště?

21. století12.5.2017
Za útvary označované jako vílí kruhy může kombinace aktivity společenského hmyzu a rostlin.

Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna

21. století9.5.2017
V době ledové mamuti obývali severní, střední i západní Evropu a vyskytovali se i v Severní Americe a Asii.

Jakými nemocemi trpěli mamuti?

21. století5.5.2017
K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017
Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017
Jak už vyplývá z názvu nemoci, k přenosu dochází nejčastěji kočičím škrábnutím.

Pozor na zrádné kočičí škrábnutí!

21. století18.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o