Středověk byl dlouho považován za období, kdy dětství prakticky neexistovalo. Dnes se většina odborníků shoduje, že středověké děti si dětství užívaly stejně jako ty dnešní, se vším co k tomu náleží – rodičovskou láskou, volným časem a hračkami.

Ať už je to kvůli křížovým výpravám, inkvizici či morovým epidemiím, je středověk často považován za dobu temna. To dlouho platilo i pro dětství v tomto období.

Ještě před čtyřiceti lety francouzský historik Philippe Ariès (1914 – 1984) ve své práci napsal, že ve středověku dětství v dnešním slova smyslu neexistovalo. K dětem se rodiče údajně chovali chladně a velmi brzy jim předali zodpovědnosti dospělých.

Většina odborníků na každodenní život v období středověku toto v současné době zpochybňuje a je přesvědčená, že dětství se tehdy se od toho dnešního téměř nelišilo.

Názor je podpořen ikonografickými i písemnými záznamy, zachycujícími celou řadu dětských aktivit od deskových her, po sportování. Stále více předmětů, nalezených při archeologických výzkumech, je také interpretováno jako dětské hračky.

Maličké zbraně a nádobí

Neobyčejný soubor dětských hraček nalezla skupina amatérských „hledačů pokladů“ v blátivých březích řeky Temže. Její hladina během roku kolísá a podél toku často zůstává i několikametrový pruh říčního bahna. Temže byla ve středověku důležitou dopravní cestou.

Mnoho předmětů proto do řeky zřejmě popadalo z lodí. Mohly se tam dostat ale také i s odpadem, který byl používán k vyplňování náspů podél břehů.

Dnes blátivé břehy Temže poskytují příležitost pro amatérské archeology – ti zde pomocí detektorů kovů hledají dávno ztracené předměty. Podařilo se jim mimo jiné najít zlaté náhrdelníky z doby železné, anglo-saské šperky i celou řadu římských „pokladů“.

Unikátní jsou ovšem zejména dětské hračky. Řeka vydala miniatury děl a zbraní ze 13. století. Mezi hračkami byly také zmenšeniny nádobí – hrnečky, talířky, džbánky, kotlíky a dokonce a malá skříňka vyrobená z tenkého plechu.