Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Za co vděčíme starověkému genetickému inženýrství?

Geneticky modifikované organismy (GMO) vzbuzují řadu kontroverzí.

To, co si však většina spotřebitelů neuvědomuje, je skutečnost, že se nejde o nový fenomén. Většina plodin, které člověk pěstuje, byla geneticky modifikována již před tisící lety a zásadně se liší od svých divokých předků.

1. Stejný předek mnoha druhů!

Co: kapusta, zelí, květák a další kultivary

Předchůdce: brukev zelná (Brassica oleracea)

Co mají společné zelí, brokolice nebo květák? Ani jeden z těchto oblíbených druhů zeleniny ve volné přírodě neexistuje.

Všechny jsou výsledkem cílené kultivace a pocházejí z brukve zelné, dvouleté vysoké byliny původem ze Středomoří, kde roste na vápencových útesech.

V prvním roce vytváří růžici velkých, tlustých, šťavnatých listů, které slouží k uchování vody a živin. V druhém roce tyto živiny využívá, aby vyhnala stvol vysoký 1–2 metry, který nese četné žluté květy.

Během tisíců let, kdy je brukev zelná pěstována jako zelenina, byly vyšlechtěny různé poddruhy. Všechny jsou však vytvořeny modifikací genů, které řídí, jak rostlina roste. Výběr rostlin s většími listy vedl kolem 5. století př. n. l.

ke vzniku toho, co dnes známe jako kapustu (Brassica oleracea convar. acephala).

Později lidé začali preferovat rostliny, které měly velký počet listů těsně zabalených do pupenu v horní části stonku, takže tyto rostliny byly dále cíleně zvýhodňovány, až se někdy kolem 1. století objevilo zelí (Brassica oleracea convar.

capitata).

Ve stejné době dala na úzermí dnešního Německa preference variant s tlustším stonkem vzniknout kedlubně (Brassica oleracea convar. gongylodes).

Další varianty jsou pak podstatně mladší. Květák (Brassica oleracea convar. botrytis) se objevuje v 15. století, brokolice (Brassica oleracea var. italica) ještě o 100 let později a růžičková kapusta (Brassica oleracea convar. gemmifera) až v 18. století.

2. Kdo má přes 1200 kultivarů?

Co: meloun vodní (botanicky lubenice obecná, Citrullus lanatus var. lanatus)

Předchůdce:  Citrullus ecirrhosus

Oblíbené letní pochutnání, vodní meloun, je jedním z nejvíc modifikovaných druhů zeleniny v lidské historii.

Genetická analýza vystopovala nejstaršího známého předka až v rostlině Citrullus ecirrhosus, pouštní trvalce z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae), která roste na území Namibie a Jihoafrické republiky. Na jejích plodech byste si nicméně příliš nepochutnali. Mají tvrdou, bílou, výrazně hořkou dužinu.

Důkazy o pěstování vodního melounu v údolí Nilu pocházejí už z 2. tisíciletí př. n. l. a semena melounu byla nalezena i v hrobce faraona Tutanchamona (vládl asi 1332–1323 př. n. l.). Ve Středomoří je jeho rozšiřování spojené s nástupem islámu.

V 7. století se vodní meloun dostává do Indie a v 10. století do Číny. Ve stejné době jako Čína se s melouny prostřednictvím Maurů na Pyrenejském poloostrově seznamuje i křesťanská Evropa.

Poté, co se melouny dostaly do Asie a Evropy, stávají se dužnatějšími, sladšími a jsou i větší. Proti původním melounům, které z většiny tvořila semena a které vážily pouhých 80 gramů, tvoří moderní melouny až z 91,5 % voda a v průměru váží 2–8 kilogramů.

Po tisíciletích kultivování se tak průměrná hmotnost zvýšila přibližně 1680krát. V současnosti existuje více než 1200 kultivarů a stále vznikají nové. Jejich hmotnost se pak může pohybovat v rozmezíí méně než 1 kilogram až po více než 90 kilogramů. Nejtěžší zaznamenaný meloun vážil 159 kilogramů.

Dužina melounů může být nejen sytě červená, ale i růžová, oranžová, žlutá nebo bílá.

3. Vděčí jí civilizace za svůj vznik?

Co: pšenice (Triticum)

Předchůdce: plané trávy

Kultivace pšenice odstartovala dlouho před zaznamenanou historií. Ve skutečnosti začala, když se při neolitické revoluci začali lovci a sběrači usazovat a přecházet k zemědělství.

Pšenice byla jedním z prvních a nedůležitějších plodin, které byly v té době pěstovány. První lidská sídla se soustřeďovala v oblastech v oblasti tzv.

Úrodného půlměsíce, který se táhne od afrického Nilu na západě, přes Východní Středomoří, Mezopotamskou nížinu a dále podél řek Eufratu a Tigridu, kde byly vhodné podmínky pro pěstování této plodiny.

První nálezy obilovin pocházejí z období 16 000 př. n. l. Důkazy o kultivování jsou podstatně mladší a pocházejí z Východního Středomoří z doby kolem roku 9600 př. n. l. Mimo Úrodný půlměsíc se pak pšenice dostává přibližně po roce 8000 př. n. l.

Zpočátku byli pravěcí lidé spokojeni se sběrem rozptýlených semen divokých trav. Poté, co se usadili, začali dávat přednost sklízení a opakovanému setí zrn. Tato kultivace a křížení s dalšími divokými travami vedla postupně k vytvoření domácích druhů.

První formou pšenice byla jednozrnka. Křížením s trávou Aegilops speltoides vznikla pšenice dvouzrnka, která má místo obvyklých dvou chromozomů čtyři.

Dalším křížením s divokou trávou Aegilops squarrosa vzniká patrně již před 9000 lety moderní pšenice setá, která má šest chromozomů.

Vyšlechtěné pšenice se od svých předchůdců liší velikostí semen i nutriční hodnotou. Nejvýznamnějším rysem kultivované pšenice je však změna, kdy semena zůstávají v klasech, místo aby se snadno uvolňovaly a šířily větrem. To zefektivnilo její sklizeň.

Dva kultivary melounu cukrového - kantalup a kanárský meloun (Foto: Atomicbre na projektu Wikipedie) Detail pšeničného klasu. (Foto: Bluemoose, Wikimedia)
Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let.   Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla […]
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí […]
Sedíte, pijete kávu a držíte v ruce časopis (nebo mobil) s tímhle textem. A ani jste se nepodivili nad tím, jak je možné, že jste časopis/mobil ihned vnímali jako časopis/mobil, křeslo si nespletli se stoličkou a bezpečně rozpoznali svůj hrnek. Co na to říká mozek?   Identifikace objektů se nám zdá jako ta nejvíc samozřejmá věc pod […]
Pacienti s celiakií, pšeničnou alergií a intolerancí se konečně dočkají bezlepkového pečiva kvality konvenčního pečiva. Novou recepturu vyvinul tým výzkumníků společnosti Perník s.r.o., Mikrobiologického ústavu AV ČR, Výzkumného ústavu potravinářského Praha a firmy RADANAL s.r.o. Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila tento projekt v rámci Programu EPSILON.   Bezlepková bageta je výsledkem čtyřletého výzkumného […]
reklama
Historie
Inaugurace prvního prezidenta USA: Washington si musel půjčit na cestu
Atmosféra v New Yorku je ve čtvrtek 30. dubna 1789 mimořádně slavnostní. Už od rozbřesku se lidé shromažďují v ulicích města. Všichni v radostném napětí očekávají, co se bude dít. Prezidentskou přísahu ještě dosud nikdy neviděli…   Davy lemují newyorskou Cherry Street. Právě na této ulici na Manhattanu se v čísle 3 nachází nová rezidence […]
Diktátor rozpoutal petrželový masakr
Voják se sveřepou tváří ukáže spoutanému zajatci petržel. „Jak se to jmenuje?“ udeří na něj. Když ho jeho odpověď neuspokojí, pozvedá mačetu a nešťastníkovi se špatnou výslovností na místě setne hlavu.   Ostrov Hispaniola v karibském souostroví Velké Antily je velký přibližně jako Česká republika, ale o místo na něm se dělí dva státy. Napjaté vztahy […]
Zradil prokletý diamant Habsburky?
O luxusní šperky z aukční síně Christie´s je jako každoročně obrovský zájem. Tentokrát však doslova enormní. V katalogu se totiž vyjímá skutečný skvost – pod položkou číslo 710 je v něm zapsán „bezejmenný žlutý diamant o váze 81,56 karátu, zasazený mezi 15 malými brilianty“. Jeho vyvolávací cena činí 350 000 švýcarských franků.   Původ tohoto slavného diamantu […]
Bylo povinností královského lékaře kárat vládce?
Muž v taláru pospíchá ulicemi města. Lidé, které potkává, jej uctivě zdraví. Jako by je ani nevnímal, má práce nad hlavu. Teď ho čeká medicínská přednáška na lékařské fakultě, pak bude studenty seznamovat s taji astronomie a u dvora má naplánovanou audienci…   Vystudovat medicínu nebylo již ve středověku jen tak. Zájemce musel nejprve strávit […]
Zajímavosti
Nazar: Oko proti zlých pohledům
Modrá, bílá, světlemodrá, tmavomodrá. Co je to za podivnou duhu? Na mysli máme nazar neboli oko zla. Prý jednoduchý návod na to, jak přežít veškerou závist a zlobu okolního světa!   V modrých očích některé kultury vidí zlo. Například Turci, ale i Řekové. Když mezi ně, typicky hnědooké, přicházejí ze severní Evropy nositelé očí blankytných, […]
Skoky z mostu: Když se voda promění v beton!
Vedle skoku dalekého či vysokého existuje i skok hluboký, který je z nich kupodivu nejnáročnější a také nejriskantnější. Skáče se z vysokých budov, antén, útesů, dokonce i z hranice vesmíru, ale všechno to začne skoky z mostů.   Jejich tradice sahá minimálně do roku 1885 a koncem 19. století jsou nebezpečnou módou, se kterou úřady […]
Zápas století: Šachy, které rozhodují o politice
S trochou nadsázky jde o nejslavnější bitvu studené války. Proti sobě se postaví dva naprosto odlišní lidé, které spojují jen láska k šachům – ruský kliďas Boris Spasskij (*1937), muž, který si místo emocí zapálí cigaretu a jeho pravý opak, americká neřízená střela a bez přehánění tak trochu exot Bobby Fischer (1943–2008).   Šachová partie […]
Může nám půst prodloužit život?
Půst či hladovku lidé drží z různých důvodů. Někteří chtějí zhubnout, jiní proti něčemu protestují, případně jen dodržují kulturní či náboženské tradice. Co ale nejíst proto, abychom byli zdraví a žili déle? Funguje to, nebo je to nesmysl?   Myši v laboratoři italského profesora Valtera Longa (*1967) v Miláně se dožijí výrazně vyššího věku než […]
Záhady a napětí
Aztécké píšťaly smrti: Šlo o předměty používané při obětech?
Má pouhých pět centimetrů. Přesto podle některých lidí dokáže vytvořit ten úplně nejstrašidelnější zvuk na světě. „Rozhodně vám nažene strach,“ uvádí popularizátor vědy James Orgill. Řeč je o aztécké píšťale smrti. K čemu před dávnými staletími sloužila? Používala se při mimořádně krvavých rituálech nebo ji nosili vojáci na bitevní pole?   Archeologům se naskýtá děsivý pohled. […]
Vrch Modla: Praktikovali zde Slované lidské oběti?
V národopisné oblasti Slovácka na jihovýchodě Moravy nalezneme zalesněný vrch Modla. Jedná se o jednu z dominant vrchoviny Chřiby a o místo, kde badatelé v minulosti objevili pozůstatky osídlení z doby železné a malé keltské sídlo z 2. století př. n. l. To je dnes historiky považované za bývalé kultovní místo. Co všechno se na něm odehrávalo?   […]
Bigfoot v Kazachstánu? Tamní farmáři tvrdí, že ho spatřili!
V odlehlé oblasti východního Kazachstánu si několik obyvatel všimlo něčeho neobvyklého. Farmáři řekli televiznímu kanálu 24.kz, že yetti krade jejich dobytek. Skutečně mají co dělat s legendárním kryptidem?   Jeden z místních farmářů na východě Kazachstánu je svědkem něčeho neskutečného. V noci ho vzbudí podivné zvuky a vyženou ven z postele. Dojde až ke své […]
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
Slavný biblický příběh o zničení hříšných měst Sodoma a Gomora zná téměř každý. Až do současnosti si ale odborníci lámali hlavu nad tím, jestli si autor této části Bible událost vymyslel, nebo vycházel z něčeho, co se skutečně událo. Podle nejnovějších archeologických objevů se ale zdá, že se celá zkáza stala přesně tak, jak tvrdí Bible! […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
21stoleti.cz
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of the American Heart Association je u lidí, kteří často kouří marihuanu, vyšší riziko infarktu a mrtvice. Článek je analýzou každoročního průzkumu ameri
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Elvis Presley: Legendární Král Rock’n’Rollu
epochaplus.cz
Elvis Presley: Legendární Král Rock’n’Rollu
Život krále rock’n’rollu, Elvise Presleyho, byl plný vzestupů a pádů, které ho katapultovaly na vrchol slávy, ale také ho stály život. Jeho nekonečná vášeň pro hudbu a osobitý styl se staly ikonickými pro celou éru. Od chudých začátků v Mississippi po oslnivé vystoupení ve slavném pořadu Comeback 1968, Elvis zanechal nezaměnitelnou stopu ve světě hudby.
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
nejsemsama.cz
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
Nikdy bych nevěřila, že se ta zlá holka někdy změní. Byla sobecká, povýšená, nikomu nepřála nic dobrého. Jednou změnila šatník a stal se snad zázrak. Už jako malá bývala Martina zlá a sobecká. Slyšela jsem o ní jen to nejhorší, a to nejen od spolužaček, ale i od její starší sestry Agáty. Byl to užalovaný, rozmazlený fracek. V dětství si vybrečela
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
iluxus.cz
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
Připravte se na novou podobu Dubaje. Město, které již teď září jako drahokam na Blízkém východě, nyní plánuje projekt, který ho nejen povznese, ale také obohatí jeho ekosystém. Dubaj Mangroves, ambici
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
nasehvezdy.cz
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
V křehké tmavovlásce Simoně Postlerové (†59) byla vždy ohromná síla. Musela se rozloučit se životní láskou. Čelila i dalším vážným problémům, přesto se stále usmívala. Kdyby se vyplnil její dětský
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
historyplus.cz
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
V ulicích Birminghamu v americké Alabamě je opět rušno. Nejdřív je slyšet rána a pak jako domek z karet padá k zemi jeden příbytek afroamerické rodiny. Následně je zdemolován kostel, v němž se černoši setkávají. Obyvatelé tmavé pleti v „Bombinghamu“, jak se městu v 50. a 60. letech minulého století říká, nejsou před řáděním Ku-klux-klanu v bezpečí.  
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
enigmaplus.cz
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
Řady tvořené více než 2000 neopracovanými kameny s nejasným posláním jsou dnes největší megalitickou památkou Česka. A zřejmě také jednou z našich největších záhad. Jeden z nejzáhadnějších kamennýc
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
skutecnepribehy.cz
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
Byl to žertík, kterým jsem všechny zaskočila. Nakonec jsem ale byla zaskočena já. Splnil snad kamínek na mém krku moje slova? V  tom malém městečku na jihu Moravy jsme se ocitli s přítelem náhodou. Ten kámen na tržišti mě zaujal hned, jak jsem ho uviděla. Když jsem ho vzala do ruky, už jsem se ho nemohla vzdát.
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno