Někteří lidé se v teple tetelí blahem, jiní trpí a sotva přežívají. Každopádně středoevropská příroda na více než čtyřicetistupňové teploty není zatím příliš zvyklá a přizpůsobená.
Do našich krajů sice postupně pronikají teplomilné druhy, zejména rostliny a hmyz. Avšak původní druhy mají s vlnami veder nemalý problém.
Odolné vůči vedru i chladu
Když už druhý týden po sobě rtuť teploměru neklesne pod třicet stupňů, jinak zelené louky se proměňují ve vyprahlá místa, na kterých odevzdaně leží žlutohnědé zbytky trávy. Pasoucí se skot pak marně hledá, čím by nasytil jak bachor, tak i čepec a knihu.
Je pochopitelné, že zemědělci, byť by třeba i teplo měli rádi, z podobného stavu příliš nadšeni nejsou.
Podobné momenty znají i Australané, vždyť velkou část jejich země tvoří horké pouště a stepi. A tak při výzkumu odolných travin spojili své síly australští a čeští vědci.
České badatele zastupovali pracovníci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v Olomouci. Cílem jejich snažení je vypěstovat odolné druhy travin, které si poradí i s čím dál častějšími vlnami veder. A kdyby na to ještě někdy náhodou přišlo, neměl by je spálit ani tuhý mráz.
Urychlené šlechtění
Mezinárodní tým vědců vyvinul čip, který zvládne přečíst DNA kostřav a jílků, případně kříženců obou trav. Na základě toho jsou vědci schopni zjistit, jaké dědičné informace konkrétní tráva zdědila.
Čeští badatelé začali kostřavy a jílky křížit již během sedmdesátých let ve šlechtitelské stanici v Hladkých Životicích nedaleko Studénky.
Šlechtění klasickými metodami, kdy se vybírají vhodné rostliny z několika tisíc pěstovaných jedinců, však dosud zabíralo velmi dlouhý čas. Tento problém nyní odpadá.
Nová metoda umožňuje předem vybrat vhodné rostliny podle zvolených parametrů, takže šlechtění může být výrazně rychlejší.
Pomocí DNA čipu mohou vzniknout nové odrůdy trav, které se budou umět lépe adaptovat na změny podnebí. Tráva, která v Česku pokrývá dvakrát větší plochu než orná půda, přitom patří mezi důležité rostlinné druhy.
Tráva samozřejmě neslouží jen jako krmivo pro dobytek. Brání i erozi a zadržuje vodu v krajině, čímž má pozitivní vliv na okolní klima.
Jak tráva pomohla Čingischánovi?
Historie nezná mnoho krutějších panovníků, než byl mongolský vládce Čingischán. Podle počtu obětí nad ním stojí již jen nacista Hitler a komunisté Stalin a Mao. Ve své době vládl rozsáhlé říši, která zabírala podstatnou část Asie.
Američtí badatelé nyní přišli s vysvětlením, co mu mimo jiné umožnilo tak rozsáhlé oblasti ovládnout.
Výzkumníci vysledovali vývoj klimatu v daném regionu z analýzy letokruhů starých stromů. Zkoumané letokruhy podle vědců ukázaly, že na počátku vzestupu říše Mongolů se ve střední Asii do té doby normálně studené a suché klima stávalo mírnějším a vlhčím.
Během teplých a vlhkých let stromy více rostly, což se projevilo na širších letokruzích.
Tráva ve stepích začala díky příznivějšímu počasí vydatněji růst, a to umožnilo získat dostatečné krmení pro obrovská stáda válečných koní a dalších zvířat potřebných pro dobývání rozsáhlé říše.
Samozřejmě, že podnebí nebylo jediným faktorem vedoucím k Čingischánově úspěchu, ale bez této změny by to měl mnohem těžší.