Ten obraz dal v roce 1874 jméno celému novému uměleckému směru impresionismu a je jedním z nejznámějších obrazů Clauda Moneta (1840–1926).
Nyní se podařilo na minutu přesně určit, kdy byl obraz Imprese, východ slunce (Impression, soleil levant) namalován.
Na obraze zachytil Monet časné ráno v severofrancouzském přístavu Le Havre. Jako sám zdůraznil, nezachycuje přesně samotný výjev, ale náladu, která na něj v daném okamžiku zapůsobila.
Monet sám datoval obraz do roku 1872, ale dokončil ho až v roce 1873, proto je jako datum vzniku uváděn někdy i tento rok.
Donald Olson, astronom a profesor fyziky na Texas State University, se naopak na obraz nedíval z hlediska dojmu, který v něm vyvolává, ale chtěl zjistit okolnosti jeho zvyku.
Při své mravenčí detektivní práci zrekonstruoval pozice slunce, přílivu a výhledu z hotelového pokoje, ve kterém obraz vznikl. Určil, že okamžik, který Monet zachytil na svém obrazu, nastal ve středu 13. listopadu 1872 přesně v 7:35 ráno.
Pomohl i směr kouře
Olson nejprve použil historické fotografie Le Havru, aby zrekonstruoval jihovýchodní pohled, který musel Monet ze svého hotelového pokoje vidět. Slunce se na obraze jeví, jaké bylo přibližně 20–30 minut po východu.
Olson pak vypočítal, kdy byl příliv v této denní době natolik vysoký, aby se do mělkého přístavu dostaly i velké plachetnice. A vyšlo mu 19 možných termínů.
K zúžení použil historické údaje o počasí a vyloučil bouřlivé dny. Podle křivky kouře na levé straně malby pak určil, že vítr foukal na východ a zbyly mu dvě možnosti:
13. listopadu 1872 a 25. ledna 1873. Vzhledem k tomu, že Monet vedle svého podpisu jako datum vytvoření uvedl „72“, kloní se historička umění Géraldine Lefebvreová k první možnosti.
„Je zcela jasné, že Monet vyšel z pozorování z okna svého hotelového pokoje během návštěvy Le Havru, ale pak ukázal svou uměleckou genialitu k vyjádření emociálního obsahu, který přesahuje doslovné vyobrazení,“ uvedl Olson k výsledkům svého pátrání.
„Znát podrobnosti o scéně přístavu na tomto obrazu jen zvyšuje náš obdiv k umělcově schopnosti vylíčit tento východ slunce,“ dodal.
Hledá astronomické souvislosti
Určení, kdy Monet namaloval svůj obraz, však není jediný Olsonův úspěch. S použitím astronomie při řešení takových historických zvláštností má naopak bohaté zkušenosti.
Potvrdil například, že Měsíc skutečně mohl svítit do okna Mary Shelleyové (1797–1851), když se probudila z noční můry, která ji inspirovala v roce 1818 k napsání Frankensteina.